Opožděné vydání pozoruhodného románu amerického spisovatele nabízí alternativní verzi středověku a Války růží. A nakonec méně magie, než se zpočátku zdá.
Kniha o několika generacích jedné finské rodiny, v níž se trauma dědí a chyby kupí, je silným a velmi otevřeným příspěvkem do diskuse o tom, jak psychická nemoc ovlivňuje nejen samotného pacienta, ale i celé jeho okolí. Neradostné téma je zpracováno s osvobozujícím humorem, který utrpěné rány pomáhá léčit.
Naruší-li kdokoli tvou důstojnost, nelíbí se ti to a pravděpodobně se nějak ohradíš. A to sis určitě nepředstavil ani síťové lůžko, ani kurty či tzv. zalehnutí. Je tvá důstojnost jiná než důstojnost člověka s intelektovým postižením a tzv. náročným chováním?
Na novém díle Abdulrazaka Gurnaha Dozvuky je nejpřekvapivější to, jak se liší od románu Ráj, který v českém překladu vyšel o rok dříve. Nový text na ten starší přes velký časový odstup v mnohém navazuje, ale jeho kvalit nedosahuje ani zdaleka.
Pokračování fantasy série Lightfall má výrazně větší spád a více akce než první díl. Dojde i na relativizaci velkého zla, které ohrožuje svět hlavních hrdinů.
Caroline Wahl je v současnosti na německém knižním trhu synonymem pro bestseller. Coming-of-age romány této mladé autorky se prodávají po statisících, pozornost budí i její sebevědomé vystupování a upřímné výroky na účet literárního provozu. Debutový román o vztahu sester z dysfunkční rodiny vyšel loni na podzim v českém překladu Viktorie Hanišové.
Jako dítě asi každý přemýšlel nad tím, jaké by to bylo cestovat v čase a podívat se do minulosti. Někteří si určitě pamatují, kam se chtěli vypravit a jak by se na takovou cestu připravili. Dětští hrdinové knihy Zvon na žádnou přípravu čas nedostali a vybrat si nemohli ani cílovou destinaci.
Česká badatelka zasazuje obrazy do kontextu svých obecnějších úvah, někdy až proklamací, v nichž velmi zřetelně vyjadřuje svoje ideové postoje. A je v jistém smyslu aktivistická.
Modré papouščí maso, války pražských gangů i složité mezilidské vztahy, to vše obsahuje prozaický debut Kristiny Hamplové. Svým jazykem i volbou motivů má šanci oslovit především (ale rozhodně ne jen) generaci mileniálů. Slibný rozjezd bohužel mírně kazí roztříštěný konec, přesto se jedná o knihu, která oživuje stojaté vody české literatury.
Román japonské autorky citlivě zachycuje realitu péče o stárnoucího rodiče trpícího demencí. Na pozadí všedních epizod ze života rodiny otevírá otázky paměti, identity i společenských očekávání.
Nad výpravnou publikací zaplesá srdce každého milovníka dobrodružné literatury, třebaže velká část kdysi populárních autorů bude pro většinu dnešních čtenářů neznámá.
Mezi šťastnými držiteli letošních komiksových cen Muriel se objevil i jeden smutný příběh. Autor komiksových stripů o leukémii, které zvítězily v kategorii nejlepší krátký komiks, zemřel necelý měsíc před vyhlášením vítězů.
Dva nesourodí outsideři z italského jihu se vydávají za poznáním velkoměstského života i sebe samých. Příběh sleduje jejich nekonvenční vztah, časté tápání a prozradí ledasco i o literatuře jihoitalské Apulie.
Dospívání čtyř chlapců ve stínu ulic východního Osla se veze na vlně adrenalinu. Jejich dětství vzalo za své a nahradily je drogy. Debut mladého norského autora vykresluje syrovou, ale upřímnou výpověď generace Z.
Česko-britský ilustrátor se sešel s britskou zooložkou a autorkou knih pro děti; výsledkem je neobvyklá kniha. Zdánlivě jednoznačné situační ilustrace dosahují díky básnickému doprovodu nečekaného přesahu. A to s humorem!
Staří kariérní diplomati nejsou křehcí, jen rusofilní
Psycholožka ve službách ministerstva zahraničních věcí musí vyslechnout leccos. Třeba i zpověď cynického a vypočítavého kariérního diplomata, jemuž na velvyslanectví v Tallinnu za nevyjasněných okolností zemřel zástupce. A spolu s psycholožkou se této cesty do hlubin velvyslancovy duše může zúčastnit i čtenář.
Závěrečný díl volné trilogie kombinuje prvky hororu, thrilleru a psychologického románu s detektivní zápletkou. Nesourodá dvojice, kterou tvoří farář a influencer, hledá pravdu, bojuje s nadpřirozeným zlem a vyrovnává se s minulostí.
Dušan Martinčok založil na Slovensku komunitní projekt Susedia na dvore, který má za cíl zlepšení mezilidských vztahů v městských sousedstvích. Stojí také za občanským sdružením Zrejme zabývajícím se mezigeneračním dialogem. Právě zaměření těchto dvou projektů se velmi čitelně propisuje do románu Někdo se najde, za který získal v roce 2023 ocenění čtenářů v rámci slovenské literární ceny Anasoft Litera.
Čerstvá laureátka Nobelovy ceny za literaturu přichází s novým románem, který však může být pro její fanoušky i kritiky zkouškou trpělivosti. Vyprávění o masakru na ostrově Čedžu v letech 1947–48 se rozplývá mezi realitou a snem, přičemž autorka upřednostňuje emoční prožitek nad historickou srozumitelností. Silné obrazy utrpení střídají momenty těžko uchopitelné introspekce, což z knihy činí nejen literární výzvu, ale i důkaz, že Han Kang dokáže rozdělit publikum jako málokdo.
Není pohlížení na znásilněné ženy jako na „oběti“ poněkud ponižující? Není prostitutka vlastně svobodnější než spořádaná manželka? A neměli by se muži už „konečně začít píchat navzájem“, když jim na ženské sexualitě pořád něco vadí? Podobné otázky si klade Virginie Despentes v Teorii King Konga.
Vizi oduševnělého veškerenstva, v němž spolu komunikují živočichové, stroje i skály nastiňuje konceptuální umělec a esejista James Bridle. Kombinuje přitom přístup sociologický, politologický, přírodovědecký, technologický i čistě poetický.
Pojmy jako Giri, Amae, Dó nebo Wabi-Sabi patří mezi 28 „klíčových konceptů japonské kultury“, které se kniha Japonská mysl snaží přiblížit čtenářům srozumitelným a čtivým stylem.
Při prohlídce gotických soch donátorů v NDR propadne hrdina pohledu středověké Uty z Naumburgu a pozve ji s ostatními zakladateli katedrály na hostinu. Nedávno objevená povídka držitele Nobelovy ceny v sobě nenásilně mísí fantazii s realitou.
Kniha krve, oceněná Německou a Švýcarskou knižní cenou za rok 2022, představuje další příspěvek do dnes už skoro zprofanovaného žánru autofikce, přiznaně osobních textů dávajících většinou hlas minoritním a výrazným vypravěčům, s tendencí k terapeutickému vyznavačství, pátrání v rodinné minulosti či k ohledávání identity a převládajících kulturních norem.
Všechny holky ve škole mají senzační psy a v neděli ve čtyři odpoledne se s nimi scházejí v klubu DOGS. Jenom Milce maminka žádného pořídit nechce. Dokud se jednoho dne společně nevypraví do útulku – ale obstojí Princ v konkurenci všech těch ostatních úžasných psů?
Martin Uhlíř se ohlíží za studentskými léty a poměrně fascinující, ovšem pozapomenutou kapitolou předlistopadových dějin. Jeho román nabízí hořce nostalgické vzpomínání i opatrnou snahu o vrstevnatější pohled na československý boj proti totalitě.
Jak se má historik vyvarovat zjištění, že „všechno souvisí se vším“? Inspirativní uvažování o tom, co znamená „dělat historii“ v současném světě, přináší Jakub Rákosník.
Debutový román americko-japonské autorky je emotivní sci-fi o cestě k nové planetě i stesku po té ztracené. I když nejsou její dvě dějové linie zcela vyvážené, jedná se o knihu, která si zaslouží pozornost. A neměla by být pouze čtena, ale i diskutována.
Stoletý Murray McBride je morous, kterému už na světě nezbývá moc radosti. Se svým jediným živým příbuzným neudržuje pravidelný kontakt a jeho přáteli jsou kněz, doktor a prodavačka v samoobsluze. Jednoho dne se však v nemocnici seznámí s vážně nemocným desetiletým Jasonem, který starcův život doslova obrátí naruby a vrátí mu chuť žít.
Ačkoli zapomínání může někdy nabrat patologických rozměrů, jako třeba v případě Alzheimerovy choroby, normální zapomínání není jen užitečné, ale pro spokojený a plnohodnotný život dokonce nepostradatelné.
Světově známá manželská dvojice výtvarníků se tentokrát zaměřila na vlky a jejich život v Polsku. Vyprávění vlčího „ochránce“ přináší nejen příběhy, ale také množství informací a dat, která mají opravit zakořeněné mýty.
Velkoformátová kniha dětem nejen představí známé a slavné mosty, ale také názorně ukáže, že postavit i zdánlivě obyčejný most je skutečná věda – což si ostatně mohou při četbě i samy vyzkoušet.
V pořadí již jedenácté sbírce redukuje Petr Čermáček své básnické sdělení na úsporné verše, jejichž síla tkví v tichých zastaveních a precizní práci s jazykem. Dominují melancholické obrazy, motiv pomíjivosti a existenciální rozměr, místy však sbírka sklouzává k přílišné abstrakci. Přesto potvrzuje Čermáčkovu schopnost výrazové koncentrace.
Neexistuje jeden způsob, jak být horou. Společná je jim však energie, kterou vyzařují, a duchovní úcta, kterou probouzejí, říká novinář Restelli. Ty, které sám považuje za celosvětově nejkrásnější, vybral do své knihy.
V nové plánované trilogii autor uvádí na scénu vyšetřovatele dosti neobvyklého, totiž nakaženého malomocenstvím. Jak je ale v žánru krimi obvyklé, máloco je skutečně takové, jaké se zdá být.
Novela Jedináček mexické spisovatelky Guadalupe Nettel otevírá témata související s péčí o děti ve světě, kde je možné umělé oplodnění, ale i vědomé odmítání těhotenství.
Kanadský antropolog středoevropského původu Ivan Kalmar se ve své nové knize zabývá vzestupem iliberalismu v zemích visegrádské čtyřky. Nabízí přitom nejen znepokojivý pohled na současnou situaci, ale také naději, jak pracovat se zklamáním z toho, že jsme součástí Západu – ale ne tak docela.