Opožděné vydání pozoruhodného románu amerického spisovatele nabízí alternativní verzi středověku a Války růží. A nakonec méně magie, než se zpočátku zdá.
Kniha o několika generacích jedné finské rodiny, v níž se trauma dědí a chyby kupí, je silným a velmi otevřeným příspěvkem do diskuse o tom, jak psychická nemoc ovlivňuje nejen samotného pacienta, ale i celé jeho okolí. Neradostné téma je zpracováno s osvobozujícím humorem, který utrpěné rány pomáhá léčit.
Naruší-li kdokoli tvou důstojnost, nelíbí se ti to a pravděpodobně se nějak ohradíš. A to sis určitě nepředstavil ani síťové lůžko, ani kurty či tzv. zalehnutí. Je tvá důstojnost jiná než důstojnost člověka s intelektovým postižením a tzv. náročným chováním?
Na novém díle Abdulrazaka Gurnaha Dozvuky je nejpřekvapivější to, jak se liší od románu Ráj, který v českém překladu vyšel o rok dříve. Nový text na ten starší přes velký časový odstup v mnohém navazuje, ale jeho kvalit nedosahuje ani zdaleka.
Pokračování fantasy série Lightfall má výrazně větší spád a více akce než první díl. Dojde i na relativizaci velkého zla, které ohrožuje svět hlavních hrdinů.
Caroline Wahl je v současnosti na německém knižním trhu synonymem pro bestseller. Coming-of-age romány této mladé autorky se prodávají po statisících, pozornost budí i její sebevědomé vystupování a upřímné výroky na účet literárního provozu. Debutový román o vztahu sester z dysfunkční rodiny vyšel loni na podzim v českém překladu Viktorie Hanišové.
Jako dítě asi každý přemýšlel nad tím, jaké by to bylo cestovat v čase a podívat se do minulosti. Někteří si určitě pamatují, kam se chtěli vypravit a jak by se na takovou cestu připravili. Dětští hrdinové knihy Zvon na žádnou přípravu čas nedostali a vybrat si nemohli ani cílovou destinaci.
Česká badatelka zasazuje obrazy do kontextu svých obecnějších úvah, někdy až proklamací, v nichž velmi zřetelně vyjadřuje svoje ideové postoje. A je v jistém smyslu aktivistická.
Modré papouščí maso, války pražských gangů i složité mezilidské vztahy, to vše obsahuje prozaický debut Kristiny Hamplové. Svým jazykem i volbou motivů má šanci oslovit především (ale rozhodně ne jen) generaci mileniálů. Slibný rozjezd bohužel mírně kazí roztříštěný konec, přesto se jedná o knihu, která oživuje stojaté vody české literatury.
Román japonské autorky citlivě zachycuje realitu péče o stárnoucího rodiče trpícího demencí. Na pozadí všedních epizod ze života rodiny otevírá otázky paměti, identity i společenských očekávání.
Nad výpravnou publikací zaplesá srdce každého milovníka dobrodružné literatury, třebaže velká část kdysi populárních autorů bude pro většinu dnešních čtenářů neznámá.
Mezi šťastnými držiteli letošních komiksových cen Muriel se objevil i jeden smutný příběh. Autor komiksových stripů o leukémii, které zvítězily v kategorii nejlepší krátký komiks, zemřel necelý měsíc před vyhlášením vítězů.
Dva nesourodí outsideři z italského jihu se vydávají za poznáním velkoměstského života i sebe samých. Příběh sleduje jejich nekonvenční vztah, časté tápání a prozradí ledasco i o literatuře jihoitalské Apulie.
Dospívání čtyř chlapců ve stínu ulic východního Osla se veze na vlně adrenalinu. Jejich dětství vzalo za své a nahradily je drogy. Debut mladého norského autora vykresluje syrovou, ale upřímnou výpověď generace Z.
Česko-britský ilustrátor se sešel s britskou zooložkou a autorkou knih pro děti; výsledkem je neobvyklá kniha. Zdánlivě jednoznačné situační ilustrace dosahují díky básnickému doprovodu nečekaného přesahu. A to s humorem!
Staří kariérní diplomati nejsou křehcí, jen rusofilní
Psycholožka ve službách ministerstva zahraničních věcí musí vyslechnout leccos. Třeba i zpověď cynického a vypočítavého kariérního diplomata, jemuž na velvyslanectví v Tallinnu za nevyjasněných okolností zemřel zástupce. A spolu s psycholožkou se této cesty do hlubin velvyslancovy duše může zúčastnit i čtenář.
Závěrečný díl volné trilogie kombinuje prvky hororu, thrilleru a psychologického románu s detektivní zápletkou. Nesourodá dvojice, kterou tvoří farář a influencer, hledá pravdu, bojuje s nadpřirozeným zlem a vyrovnává se s minulostí.
Dušan Martinčok založil na Slovensku komunitní projekt Susedia na dvore, který má za cíl zlepšení mezilidských vztahů v městských sousedstvích. Stojí také za občanským sdružením Zrejme zabývajícím se mezigeneračním dialogem. Právě zaměření těchto dvou projektů se velmi čitelně propisuje do románu Někdo se najde, za který získal v roce 2023 ocenění čtenářů v rámci slovenské literární ceny Anasoft Litera.
Čerstvá laureátka Nobelovy ceny za literaturu přichází s novým románem, který však může být pro její fanoušky i kritiky zkouškou trpělivosti. Vyprávění o masakru na ostrově Čedžu v letech 1947–48 se rozplývá mezi realitou a snem, přičemž autorka upřednostňuje emoční prožitek nad historickou srozumitelností. Silné obrazy utrpení střídají momenty těžko uchopitelné introspekce, což z knihy činí nejen literární výzvu, ale i důkaz, že Han Kang dokáže rozdělit publikum jako málokdo.
Není pohlížení na znásilněné ženy jako na „oběti“ poněkud ponižující? Není prostitutka vlastně svobodnější než spořádaná manželka? A neměli by se muži už „konečně začít píchat navzájem“, když jim na ženské sexualitě pořád něco vadí? Podobné otázky si klade Virginie Despentes v Teorii King Konga.
Vizi oduševnělého veškerenstva, v němž spolu komunikují živočichové, stroje i skály nastiňuje konceptuální umělec a esejista James Bridle. Kombinuje přitom přístup sociologický, politologický, přírodovědecký, technologický i čistě poetický.
Pojmy jako Giri, Amae, Dó nebo Wabi-Sabi patří mezi 28 „klíčových konceptů japonské kultury“, které se kniha Japonská mysl snaží přiblížit čtenářům srozumitelným a čtivým stylem.
Při prohlídce gotických soch donátorů v NDR propadne hrdina pohledu středověké Uty z Naumburgu a pozve ji s ostatními zakladateli katedrály na hostinu. Nedávno objevená povídka držitele Nobelovy ceny v sobě nenásilně mísí fantazii s realitou.
Kniha krve, oceněná Německou a Švýcarskou knižní cenou za rok 2022, představuje další příspěvek do dnes už skoro zprofanovaného žánru autofikce, přiznaně osobních textů dávajících většinou hlas minoritním a výrazným vypravěčům, s tendencí k terapeutickému vyznavačství, pátrání v rodinné minulosti či k ohledávání identity a převládajících kulturních norem.
Všechny holky ve škole mají senzační psy a v neděli ve čtyři odpoledne se s nimi scházejí v klubu DOGS. Jenom Milce maminka žádného pořídit nechce. Dokud se jednoho dne společně nevypraví do útulku – ale obstojí Princ v konkurenci všech těch ostatních úžasných psů?
Martin Uhlíř se ohlíží za studentskými léty a poměrně fascinující, ovšem pozapomenutou kapitolou předlistopadových dějin. Jeho román nabízí hořce nostalgické vzpomínání i opatrnou snahu o vrstevnatější pohled na československý boj proti totalitě.
Jak se má historik vyvarovat zjištění, že „všechno souvisí se vším“? Inspirativní uvažování o tom, co znamená „dělat historii“ v současném světě, přináší Jakub Rákosník.
Debutový román americko-japonské autorky je emotivní sci-fi o cestě k nové planetě i stesku po té ztracené. I když nejsou její dvě dějové linie zcela vyvážené, jedná se o knihu, která si zaslouží pozornost. A neměla by být pouze čtena, ale i diskutována.
Stoletý Murray McBride je morous, kterému už na světě nezbývá moc radosti. Se svým jediným živým příbuzným neudržuje pravidelný kontakt a jeho přáteli jsou kněz, doktor a prodavačka v samoobsluze. Jednoho dne se však v nemocnici seznámí s vážně nemocným desetiletým Jasonem, který starcův život doslova obrátí naruby a vrátí mu chuť žít.
Ačkoli zapomínání může někdy nabrat patologických rozměrů, jako třeba v případě Alzheimerovy choroby, normální zapomínání není jen užitečné, ale pro spokojený a plnohodnotný život dokonce nepostradatelné.
Světově známá manželská dvojice výtvarníků se tentokrát zaměřila na vlky a jejich život v Polsku. Vyprávění vlčího „ochránce“ přináší nejen příběhy, ale také množství informací a dat, která mají opravit zakořeněné mýty.
Velkoformátová kniha dětem nejen představí známé a slavné mosty, ale také názorně ukáže, že postavit i zdánlivě obyčejný most je skutečná věda – což si ostatně mohou při četbě i samy vyzkoušet.
V pořadí již jedenácté sbírce redukuje Petr Čermáček své básnické sdělení na úsporné verše, jejichž síla tkví v tichých zastaveních a precizní práci s jazykem. Dominují melancholické obrazy, motiv pomíjivosti a existenciální rozměr, místy však sbírka sklouzává k přílišné abstrakci. Přesto potvrzuje Čermáčkovu schopnost výrazové koncentrace.
Neexistuje jeden způsob, jak být horou. Společná je jim však energie, kterou vyzařují, a duchovní úcta, kterou probouzejí, říká novinář Restelli. Ty, které sám považuje za celosvětově nejkrásnější, vybral do své knihy.
V nové plánované trilogii autor uvádí na scénu vyšetřovatele dosti neobvyklého, totiž nakaženého malomocenstvím. Jak je ale v žánru krimi obvyklé, máloco je skutečně takové, jaké se zdá být.
Novela Jedináček mexické spisovatelky Guadalupe Nettel otevírá témata související s péčí o děti ve světě, kde je možné umělé oplodnění, ale i vědomé odmítání těhotenství.
Kanadský antropolog středoevropského původu Ivan Kalmar se ve své nové knize zabývá vzestupem iliberalismu v zemích visegrádské čtyřky. Nabízí přitom nejen znepokojivý pohled na současnou situaci, ale také naději, jak pracovat se zklamáním z toho, že jsme součástí Západu – ale ne tak docela.
Potřeba přijímat potravu nás pojí s ostatními živočichy, ale zároveň jsme průběh tohoto procesu vycizelovali do takového množství rituálů, až je jistý druh přijímání dokonce označován jako „svatý“. Nová kniha historika France zatím nejobsáhleji a nejpečlivěji dokumentuje a analyzuje, jakou podobu mělo přijímání (jaké) potravy v minulém století po nástupu komunistů.
Průřez tvorbou kreslíře a ilustrátora Bohumila Konečného ocení především pamětníci časů, kdy v literatuře, filmu a komiksu vládla „realistická“ dobrodružství z divokých končin.
Horské sanatorium v předvečer první světové války, intelektuální disputace, feministické podvraty i nepatrné hororové mystérium. Olga Tokarczuk napsala angažovanou prózu, která se tváří jako misogynní, ale tvrdí pravý opak. A propojuje při tom přírodu, mytologii, mykologii i otázky genderu.
Odvážná mladá Islanďanka uteče na konci 19. století do Ameriky se vzácným muzejním artefaktem v kapse. Její neuvěřitelná cesta plná zvratů poznamená kulturní dějiny Islandu.
Vynálezy a jejich inovace zpravidla nebývají dílem jednotlivce, nýbrž celého zástupu důvtipných myslí, jak objasňuje poutavě ilustrovaná, ale možná až příliš stručná kniha italských autorů.
„Jsme tady. U zániku jednoho velkého příběhu,“ říká žena stojící u umírajícího ledovce. V debutovém románu Emmy Kausc mizí místa i lidé. Touha vyprávět ovšem zůstává.
Americká literární scéna se již dlouhou dobu snaží objevovat a oslavovat tvůrce pocházející z nejrůznějších menšin. Což se stalo terčem tragikomické satiry americké spisovatelky čínského původu.
Cestování je dnes snadné, najít panenské kouty země je však čím dál tím těžší. Spolu s hrdinou Perugova románu po nich můžeme pátrat na zažloutlých stránkách knih i takříkajíc za humny, v Evropě. Ale jsou tam ještě?
Kdo, jak, s kým, proti komu a proč vlastně pod zemí v Jeruzalémě
Dějiny archeologického výzkumu v Jeruzalémě se čtou spíše jako politicko-společenský thriller. Na místě, kde to, co se nachází pod zemí, legitimizuje vlastnictví prostoru nad ní, a kde je posvátný téměř každý kámen, není odkrývání historického odkazu našich předků vůbec nic snadného.
Rozsáhlý komiksový román francouzského autora nabízí spíše než vtahující příběh podmanivé obrazy a úvahy o možnostech umělé inteligence a nesmrtelných robotických bytostí. A je to tak trochu komiksová básnická skladba.
Andorrský spisovatel Albert Villaró v detektivním příběhu o zavražděné restaurátorce popisuje proměny své jedinečné země. Tradiční hodnoty se zde vytrácejí pod vlivem rostoucího bohatství obyvatel i související zločinnosti. Pruská modř si bere z detektivního žánru to nejlepší – a současně má románový přesah.
Na Rakousko padá stín temné budoucnosti. Ve dnech těsně po anšlusu ale v Prátru probíhá fotbalový zápas, který národu na chvíli vrátí hrdost. Hrdinou dne se stává eso národního týmu Sindelar. Co ale fotbalista prožívá v osobním životě? A jak mohou malé dějiny zastiňovat ty velké?
Inteligentní a příjemně lenivá detektivka má velkou šanci oslovit i čtenáře, kteří žánru běžně neholdují. Jako jeden z prvních románů tak úspěšně prošlapává cestu andorrské literatury k českým čtenářům a zároveň jim nenásilně otevírá svět, z něhož pochází.
Vizuálně poutavé dějiny Labe líčí hlavně jeho proměnu od 19. století do současnosti. Jsou psány s rozhledem Evropana, který rozvoj česko-německé řeky vnímá v kontextu celoevropské spolupráce a ekologických snah, na které jednotlivé státy nestačí.
Ptáci jsou dosud nečitelní… a taky dost depresivní
Druhý povídkový soubor autorky, která si, stejně jako v prvotině, všímá chování lidí ve zlomových situacích. U těchto krátkých textů nečekejte žádný happy end, ale naopak přes sto padesát stránek syrového smutku, bolesti a zoufalství, které vedou čtenáře k zamyšlení.
První příběh trpasličích odborníků na akvizice z nekromantských hrobek dokazuje, že humoristické fantasy se stále daří. Autor bezstarostně využívá všech klišé, která se na trpaslíky ve fantasy nabalila.
Lze léčit alzheimera návratem do šťastných vzpomínek? A co teprve, když ztráta paměti zasáhne celou společnost, když vstoupí i do politiky? Když rozboří mezinárodní hranice, když smíchá časy… Otázky klade a odpovědi hledá Georgi Gospodinov spolu Gaustinem.
Arktida zůstává posledním bílým místem na mapě světa pouze svou barvou
Unikátní vhled do výzev, kterým čelí nejsevernější oblast Země v kontextu klimatických změn, geopolitického soupeření a měnícího se světového řádu: kniha shrnuje příspěvky předních odborníků, kteří analyzují arktický paradox – spojení dramatických environmentálních dopadů s novými ekonomickými a strategickými příležitostmi.
Pod editorským vedením Margaret Atwoodové a Douglase Prestona vznikl společný román třiceti šesti autorů, kteří v jednotlivých kapitolách líčí čtrnáct dnů v životech obyvatel jednoho domu během covidové pandemie. V době, kdy ulice zaplňují pouze sanitní vozy a bez důvodu není možné opustit bydliště, se brzy vytrácí naděje i morálka. V tu chvíli se mnozí obrátí k tomu, co nás, lidstvo, spojuje už od pradávna – k vyprávění příběhů.
Práce na pamětech populárního herce trvala už od osmdesátých let, finální výsledek byl dílem skoro archeologického pátrání. Newman naštěstí nepodlehl sebestřednosti a po smrti syna se mu vzpomínky staly formou autoterapie.
Zoja shrnuje dějiny paranoie na pozadí celosvětové historie. Často se přitom dopouští nepřesností, jak upozorňuje i český doslov. Nezpochybnitelné ovšem zůstává to, že projekce příčin všeho špatného do jiných vede do bludného kruhu a vhodnou obranou proti této nákaze je „přijetí zodpovědnosti za náš vlastní osud, včetně toho zlého uvnitř nás a kolem nás“.
„Kde hledat jejich těla? Kde hledat jejich životy?“ Pátrání po zapomenutých osudech deportovaných dětí
Přehlížené, neviditelné – dějiny obyčejných lidí se zhmotňují ve strhující knize dokumentaristky a spisovatelky Ruth Zylbermanové. Obsesivně se pouští do až nadlidského úkolu: aspoň na chvíli nechat ožít stíny obyvatel nenápadného pařížského činžáku. Činí tak v podrobném, ale hluboce osobním příběhu o bolestech, které se dotkly a dotýkají celých generací.
Vizuálně podmanivá kniha, která dětem neotřele předkládá základní údaje o jejich planetě i vlastním druhu. Výsledný dojem srážejí jen některé překladatelské přešlapy.
Kateřina Pokorná vydala debutovou sbírku, které žalostně chybí důkladná redaktorská práce. Silné osobní básně střídají rýmovánky, ostré slamy zase motivační proklamace. Výsledkem je jedna velká nesourodá skrumáž.
„Sice jsem o přesvědčování napsal bestsellerovou příručku, ale většinu sporů se svými dvěma kočkami prohrávám“, přiznává novinář Heinrichs. Co se ale při těchto hádkách od koček naučil a je obecně aplikovatelné, a to prý i na lidi?
Černý humor a krize středního věku, tak by se dala stručně charakterizovat tvorba Niny Lykke. Norská autorka po satiře V posledním tažení o praktické lékařce, které se rozpadá manželství, tentokrát zužitkovala své znalosti domácí literární scény.
Neotřelý román psaný ve verších zachycuje každodenní život začínající učitelky, která naváže vztah s ženatým mužem. Dánská autorka nadchla čtenáře schopností zachytit nejistoty rané dospělosti, kterou provázejí pocity osamění i nevůle zapadnout do kolejí konvenčního života.
Boršč, kaviár a polévka z kopřiv v zrcadle 20. století
Ať už pokrmy pro své strávníky chystali s láskou, strachem, zoufalstvím nebo pocitem dobře odvedené práce, autor jejich vyprávění zpracovává čtivě a srozumitelně, aniž by sklouzával k bulvárním zkratkám a povrchním historkám ze zákulisí.
Jedno z klíčových děl komiksové historie se konečně dočkalo českého překladu. Zakladatelské dílo komiksového románu z roku 1978 přitom nestárne a i dnes dokáže čtenáře vtáhnout do mikrosvěta židovských přistěhovalců ve třicátých letech.
Víc než jen příběh o ženské emancipaci v Íránu – zaslepené lpění na patriarchálních tradicích a nebezpečných ideologiích deformuje mezilidské vztahy. Osud hlavní hrdinky se prolíná s hlubšími proměnami íránské společnosti a nabízí možnost, jak se nevzdat navzdory ranám osudu.
Sedmero příběhů z povídkového souboru Lucie Ferenzové spojují mnohdy až neuvěřitelné a fantaskní zápletky, které jsou ale pevně ukotveny v každodenní realitě dětských hrdinů.
Státem řízené manipulace, mediální umlčování pravdy, demokracie jako Potěmkinova vesnice… Mezinárodně povědomá témata v konžském podání jsou příslibem velkého románu, jeho tematickou sílu ovšem podrývají jiné nedostatky.
Druhý román v jinak převážně povídkové sérii Trujkunt se výrazně soustřeďuje na hlavního hrdinu. Samo o sobě by to nevadilo, kdyby byl děj alespoň podpořen přesvědčivější kriminální zápletkou.
Italské Alpy, bratři Luigi a Alfredo, těhotná Elisabetta, otcova sebevražda, zabijácký divoký pes, nebo snad vlk? Romantické koupání v řece a drsné rvačky po barech. Láska a přízeň, o které se ale nemluví. Stostránková novela italského spisovatele Paola Cognettiho přináší tolik motivů a překvapení, že s ní projdeme pořádným kusem života.
Na první pohled poněkud morbidní téma se velmi rychle promění v leckdy až filozofické úvahy o našem bytí. Čtenáře čekají nejen odpovědi na běžné zvídavé dotazy nezasvěcených, ale i překvapivé postřehy. Kolik vrahů například ročně unikne spravedlnosti, protože se nikdo nezeptá pracovníků pohřební služby?
Ke komiksům scenáristy Jodorowského neodmyslitelně patří násilí, sex a bizarnosti. Vše v koncentrované podobě najdeme i v příběhu Juan Solo, doplněné mytologickými i biblickými odkazy a podobenstvími.
Kulturní a komunitní „buditelství“ prováděl David Kašpar po léta na periferních pražských sídlištích. Svoje zážitky teď v knize zobecňuje a vyvozuje z nich návody přenositelné i jinam.
My lidé rádi posloucháme příběhy. Poučíme se z nich ale někdy? Kontroverzní dílo egyptského spisovatele Nagíba Mahfúze málem stálo autora život. Nyní vychází v brilantním českém překladu, který podtrhuje jeho nadčasovost. Protože snaha získat zpátky ztracený ráj tu byla, je a bude.
Ve zprvu realistickém příběhu školačky Míši postupně sílí pohádkové motivy. Možná je to proto, že si ráda vymýšlí, anebo možná skutečně objevila svět, jemuž zatím ještě vládne Ledová císařovna. Společný počin sester Čupových v sobě snoubí jemnost, svěžest i humor.
Karlův most jako přehlídka duchovních dějin země České
Bohatě ilustrovaný svazek s podrobným popisem sochařské výzdoby Karlova mostu i jeho okolí pojednává nejen o tom, co tu lze vidět dnes, ale i o tom, co bylo a už není, o jednotlivých umělcích, kteří sochy během staletí vytvářeli, a o tom, co zpodobení světci reprezentují v dějinách křesťanství i pro tuto zemi.
Dobrodružná cesta čtveřice hrdinů, plná nečekaných zvratů, humoru a mytických tvorů, zaujme čtenáře toužící po originálním příběhu. První díl korejské fantasy tetralogie slibuje vstup do světa plného neotřelé imaginace.
Román jako stručná a co nejúsporněji sepsaná, o to však působivější zpráva o útrapách života v cizí zemi a o tom, jak se psaní stává v nehostinném světě útočištěm. Hranice pravdy a lži – nebo spíš skutečnosti a snění jsou v textu Agoty Kristof záměrně nejasné.
Známý moderátor se někdy i vtipně zamýšlí nad úskalími, jimž v dnešní digitální době čelí. Probíhající změny se ale snaží vnímat pozitivně, například uvažuje, jak své nové auto na hybridní pohon využít k duchovnímu růstu.
Brice Petit si libuje v obskurních přirovnáních, vydává se do zasněžené krajiny jazyka, do koupelny i do války. Texty seká na krátké verše plné tělesnosti a pokorné skepse.
Umíte se dívat okolo sebe, nebo se jen rychle přemísťujete z místa na místo, aniž byste odlepili zrak od dlažby chodníku? Pokud patříte do druhé skupiny, pohled na obrázky pestrých výloh vás přiměje zpomalit a věnovat pozornost zábavným, často přehlíženým detailům.
Co vyplývá pro naše dějiny z toho, že jsme pětiprstí lidoopi? Nekonvenčně pojatá kniha bohužel některé odpovědi jen naznačuje, a některé otázky si ani neklade.
Je to vůbec literární dílo? Nebo jen roztažená hádanka? České vydání devadesátiletého knižního rébusu bylo letos patrně nejzvláštnější knihou na domácím knižním trhu.
Zasvěcené, vtipné a poučné nahlédnutí do života hmyzu, který dělá vrásky nejednomu lesníkovi, ukazuje, že primárním viníkem kůrovcových kalamit není nenáviděný brouk, ale sám člověk.
Podtitul pozoruhodné komiksové knihy trochu klame, zkoumání videoherní historie končí bohužel už v devadesátých letech. I tak je to ale užitečný průvodce světem, který v českém prostředí není příliš teoreticky popsán.
Romský boxer Standa Tišer vítězil nejen v ringu, ale i tím, že si v době tvrdého socialismu dokázal u ostatních vybudovat respekt, nabýt bohatství a vybojovat srdce každé ženy. Za vekslácké podvody a zápasnickou povahu taky chvíli seděl. Jeho život byl ale prostě „nádhernej“. Začalo to v padesátkách v plzeňském bytě plném postelí pro všech osm romských sourozenců…
Melancholická vzpomínka na záchranu jednoho trolejbusu
Věděli jste, že v Praze jezdily trolejbusy už skoro před sto lety? A že na jeden z nich se můžete podívat v Pražském muzeu MHD? Je to skoro nejstarší provozní trolejbus ve střední Evropě a právě o jeho osudu pojednává leporelo vydané nakladatelstvím Paseka.
Christianizaci Evropy můžeme začít vyprávět od legendárního příchodu apoštola Petra do Říma, nebo líčením postupné konverze germánských a slovanských kmenů. Historik Veyne si jako zásadní moment obratu vybral konverzi kontroverzního císaře Konstantina.
Dojemná a fantaskní novela o rodičovství a prolínání technologie a přírody. Kdo je Flora? Čouhají z ní kabely, ale roste a učí se odmlouvat. Jako neřešitelný rébus stojí v centru moderní variace na příběh o Otesánkovi, která zaujme originální básnickou imaginací.
Výbor z romských pohádek: zdaleka ne první, který u nás vychází, ale v mnohém doposud nejlepší, protože nejdůkladnější. Určen je především dospělým, a sice jak badatelům, tak i obyčejným čtenářům – ti v něm najdou povyražení a nejedno překvapení.
Tove Ditlevsenová přivádí čtenáře do temného světa duševní nemoci, v němž se mísí realita s halucinacemi. V příběhu fiktivní autorky dětských knih přitom čerpá z vlastních prožitků a předkládá svědectví o boji s psychózou, společenskými předsudky vůči ženám a o touze psát.
Kdo umí naslouchat, Tasmánii snad potřebovat nebude
Klimatická změna jako osobní problém: Paolo Giordano poutavě prolíná intimní, společenské a celosvětové průšvihy a ukazuje, že pochopit vážnost situace není tak složité jako začít jednat, abychom odvrátili nebezpečí, když se jim řítíme vstříc. Protože my to často prostě nedokážeme.