Edice Obraz-komunikace-jednání

Kniha na pomezí vizuálních studií, literární historie a sémiotiky se zabývá vztahem obrazu a slova v českém umění dvacátých a šedesátých let 20. století.

Publikace v první části představuje tematickou oborovou literaturu včetně kvalifikačních prací a následně sleduje vývoj vztahu státu a kinematografie na detailně vykresleném pozadí proměn národní kulturní politiky od roku 1989.

Současná doba je často charakterizována jako éra obrazů, upřednostňující vizuální vnímání světa. Předkládaná publikace si klade otázku, v jaké míře a jakými způsoby byl tento přístup ke světu uplatňován v minulosti. V úvodu je představen koncept tran

Kniha se věnuje analýze a interpretaci obrazů nepřátel v československém oficiálním diskurzu v letech 1948—1956.

Kniha nabízí neotřelý pohled na barokní kulturu v Čechách a na Moravě prostřednictvím analýzy tří velkolepých korunovací Madon z let 1732 a 1736.

Kniha se věnuje jednomu z nejdiskutovanějších fenoménů ruských dějin, ideji Moskvy coby Třetího Říma, kterou formuloval mnich Filofej ve dvacátých letech 16. století a která dodnes neztratila na své přitažlivosti.

Kniha je první monografií věnovanou umělecké výzdobě barokních klášterních knihoven v 18. století na Moravě.

Kniha se věnuje konceptu nového člověka na příkladech projektů sociálního inženýrství v Evropě 20. století.

Život dělnického vůdce a předáka sociální demokracie Josefa Hybeše byl v minulosti častokrát námětem historických i uměleckých zpracování.

Kniha se věnuje tištěným pohřebním kázáním a také příručkám dobrého umírání z 16. a první poloviny 17. století.

Antická mytologie tvořila nezastupitelnou součást barokní nástěnné malby, neboť se stala očekávatelnou formou (nejen) světské reprezentace, plníc tak prostory většiny zámeckých a palácových rezidencí.

Kniha se koncentruje na otázky spojené se sny v širším kulturně-historickém kontextu od středověku do sklonku 19. století, kdy se s rozvojem moderní psychologie a psychoanalytického pojetí snu proměnilo místo a funkce snů ve společnosti.

Epitafní památníky představují jedno z nejpozoruhodnějších témat výtvarné kultury 16. a 17. století, ale i klíčový fenomén sepulkrální kultury.