Gálová, Dana 

Autor byl v roce 1944 deportován do Osvětimi. Díky své lékařské odbornosti a znalosti němčiny byl při selekci vybrán Josefem Mengelem, aby prováděl pitvy obětí jeho zrůdných experimentů. Po válce vydal své svědectví - šokující a naléhavý deník.

Máraiho Deníky jsou od počátku koncipovány jako texty určené k vydání a tvoří jakési románové pásmo bez předem stanoveného konce, mozaiku bezprostředních zážitků komentovaných jakoby nezúčastněným pozorovatelem.

Věčné téma manipulace, zneužívání moci, totalitarismu, to je základním námětem kratičké povídky ze života autora (I. Kertész) při jeho cestě vlakem z Budapešti do Vídně. Téma pak po svém způsobu přebírá Péter Esterházy.

Román Likvidace završuje volnou tetralogii maďarského prozaika Imre Kertésze, nosilete Nobelovy ceny za literaturu (2002). Pokusil se jím udělat tečku za svým „věčným tématem“ holocaustu jako konce evropské kultury.

V svém díle popisuje klasik maďarské literatury vztah pána a psa. Jak se zachová člověk, stane-li tváří v tvář bytosti vyznávající neomezenou svobodu, může i on volit tuto cestu, anebo je pořádek a řád tou nejdůležitější silou v jeho životě?

Esterházy je neobyčejně nadaný jazykový ekvilibrista se zálibou ve využívání techniky citací z veškeré literatury, která kdy byla napsána. Nejinak je tomu i v knize Pomocná slovesa srdce, která s ohromným citem a dokonalou formou vypráví o jeho matce.

Román Zpověď, v němž skrze osobní výpověď zachycuje podivuhodný svět středoevropské měšťanské vrstvy a jeho pozvolný zánik, je kritikou pokládán za autorovo nejcennější dílo.

Kniha nositele Nobelovy ceny za literaturu. Hrdina této prózy žije s pocitem, že se běsi, které poznal v koncentračním táboře, mohou kdykoli vrátit, takže vlastně své přežití nepřežil…