Svátek překladové literatury - do češtiny poprvé uveden další držitel Nobelovy ceny, básník Tomas Tranströmer

/ Tomáš Weiss
Byla to roku 2011 od Švédské akademie celkem frajeřina, udělit Nobelovu cenu za literaturu švédskému básníkovi. Když ale čtete jeho básně, zjistíte, že ukázat ve světě dnešní literatury zrovna na tohoto autora, bylo správně. České prostředí bylo zaskočeno - česky totiž neexistovala žádná kniha. Až teď dochází k nápravě - v překladu Milana Richtera a básníka Víta Janoty vychází výbor Přijde smrt a vezme míry.
Byla to roku 2011 od Švédské akademie celkem frajeřina, udělit Nobelovu cenu za literaturu švédskému básníkovi. Když ale čtete jeho básně, zjistíte, že ukázat ve světě dnešní literatury zrovna na tohoto autora, bylo správně. České prostředí bylo zaskočeno - česky totiž neexistovala žádná kniha. Až teď dochází k nápravě - v překladu Milana Richtera a básníka Víta Janoty vychází výbor Přijde smrt a vezme míry.

Tomas Gösta Tranströmer se narodil 15.4.1931 ve Stockholmu. Studoval dějiny literatury a poetiku na Stockholmské univerzitě. Kromě toho se však věnoval i psychologii, která se stala jeho zaměstnáním – mnoho let pracoval mimo jiné ve vězení pro mladé delikventy. V Tranströmerově tvorbě hraje důležitou roli zájem o hudbu, jíž se věnuje teoreticky, ale je i nadaným klavíristou. Za literární debut, sbírka 17 dikter (17 básní) z roku 1954, získal uznání a respekt, a to i za hranicemi Švédska. V roce 1990 básník získal za sbírku För levande och döda (Pro živé i mrtvé) významnou Cenu Severské rady za literaturu. V témž roce jej ale postihla mrtvice, která mu způsobila částečné ochrnutí a zasáhla i řečové centrum. Tomas Tranströmer psal po celý život takřka výhradně poezii, v roce 1993 však vyšla i jeho autobiografie s názvem Vzpomínky mě vidí.

 
Z července 1990
Konal se pohřeb
a já jsem cítil, že mrtvý
čte mé myšlenky
lépe nežli já sám.
Varhany mlčely, ptáci zpívali.
Jáma v slunečním žáru.
Hlas mého přítele ulpíval
na rubu minut.
Vezl jsem se domů, odhalený
leskem letního dne,
deštěm a tichem,
odhalený měsícem
 
 
Leták
Tichá zuřivost čmárá po stěně směrem dovnitř.
Ovocné stromy v květu, kukačka volá.
Narkóza jara. Ale tichá zuřivost
maluje svá hesla pozpátku v garážích.
Vidíme vše, nevidíme nic, jsme rovní jako periskopy,
obsluhované plachou posádkou podzemí.
Vypukla válka minut. Spalující slunce
stojí nad lazaretem, tím parkovištěm utrpení.
My, živé hřeby, pozatloukané ve společnosti!
Jednoho dne se od všeho odtrhneme.
Vzduch smrti ucítíme pod křídly
a budeme mírnější a divější než tady.
 
 
Postludium
Vleču se jako hledající kotva po dně světa.
Zachytává se vše, co je mi na nic.
Unavené rozhořčení, horoucí rezignace.
Kati si jdou pro kameny, Bůh píše do písku.
Tiché pokoje.
Nábytek v měsíčním svitu, chystá se odletět.
Vcházím pomalu sám do sebe
lesem prázdných brnění.

Další články

Setkání v té době již slavného a mezi čtenáři oblíbeného Edgara Allana Poea s méně známou básnířkou a autorkou pohádek pro děti Frances Osgoodovou na jednom literárním večeru newyorských autorů se pro oba stalo osudným. Možná jste to zažili sami - co je nějaký fiktivní hrůzostrašný příběh proti nevydařené milostné romanci. Není ono známé havranovo Nevermore vlastně vyhodnocením takového záletu? Víc v knize Lyun Cullenové Mrs. Poe.
Ukázky

Příběh nejhrůzostrašnější - E. A. Poe mezi dvěma ženami

Setkání v té době již slavného a mezi čtenáři oblíbeného Edgara Allana Poea s méně známou básnířkou a autorkou pohádek pro děti Frances Osgoodovou na jednom literárním večeru newyorských autorů se pro oba stalo osudným. Možná jste to zažili sami - co je nějaký fiktivní hrůzostrašný příběh proti nevydařené milostné romanci. Není ono známé havranovo Nevermore vlastně vyhodnocením takového záletu? Víc v knize Lyun Cullenové Mrs. Poe.
 | Tomáš Weiss
Editor Robert Pilch se v Capricornu 70 rozhodl zkombinovat nové texty s těmi, které již časopisecky nebo knižně vyšly – a spojovacím prvkem bylo, že se děj musí odehrávat ve vesmíru. V antologii tak na jedné straně objevíte téměř dvacet let starou povídku Nájezdníci Vladimíra Šlechty, a na straně druhé zbrusu nový text vracejícího se „velmistra“ Jiřího W. Procházky Poslední bitva, který jen dokazuje, že i military sci-fi se dá psát s punkovou sžíravostí a razancí.
Ukázky

Antologie Capricorn 70 - klasická česká sci fi na vzestupu!

Editor Robert Pilch se v Capricornu 70 rozhodl zkombinovat nové texty s těmi, které již časopisecky nebo knižně vyšly – a spojovacím prvkem bylo, že se děj musí odehrávat ve vesmíru. V antologii tak na jedné straně objevíte téměř dvacet let starou povídku Nájezdníci Vladimíra Šlechty, a na straně druhé zbrusu nový text vracejícího se „velmistra“ Jiřího W. Procházky Poslední bitva, který jen dokazuje, že i military sci-fi se dá psát s punkovou sžíravostí a razancí.
 | Tomáš Weiss
Roku 1980 bylo v Uruguayi zorganizováno referendum, v němž 58 % občanů vyslovilo přání, aby byla ukončena éra vojenské diktatury (od roku 1973). K demokracii se země navrací o pět let později, tisíce Uruguayců směřují do své vlasti a mezi nimi rovněž Mario Benedetti. Návrat však nebyl vůbec jednoduchý. Když se tužby stanou realitou, dostaví se většinou zklamaní. Exulant si uvědomí, že období rozchodu způsobilo propast. Knihu Lešení vydal autor v roce 1996.
Ukázky

Vzhůru na Lešení!

Roku 1980 bylo v Uruguayi zorganizováno referendum, v němž 58 % občanů vyslovilo přání, aby byla ukončena éra vojenské diktatury (od roku 1973). K demokracii se země navrací o pět let později, tisíce Uruguayců směřují do své vlasti a mezi nimi rovněž Mario Benedetti. Návrat však nebyl vůbec jednoduchý. Když se tužby stanou realitou, dostaví se většinou zklamaní. Exulant si uvědomí, že období rozchodu způsobilo propast. Knihu Lešení vydal autor v roce 1996.