Těžké rudé sukno Železné opony
/ 
Tomáš Weiss
Tomáš Weiss
Anne Applebaumová (1964) je americká novinářka a historička, jejíž kniha Gulag, získala v roce 2004 Pulitzerovu cenu za literaturu faktu. Její kniha Železná opona se věnuje poválečné sovětizaci střední a východní Evropy. Stejně jako Gulag přeložila Petruška Šustrová, kterou jsme poprosili o krátký rozhovor.
Kniha Železná opona od Anne Appelbaumové má podtitul Podrobení východní Evropy 1944 - 1956. Je z ní zřejmé, proč Rusové tolik stáli o to, mít jako válečnou kořist Československo?
Z knihy Anne Applebaumové vyplývá, že Sovětskému svazu nešlo jen o Československo, ale o celou střední a východní Evropu, kam až došla při osvobozování Rudá armáda. A Československo na tomto teritoriu leželo, takže bylo součástí toho, co SSSR pokládal za "dobyté území" - a také se tam mnohdy tak jeho vojáci chovali.
Je pravda to, co se píše v některých zahraničních recenzích, že autorka nejvíc prostoru věnuje Polsku?
Ano, autorka věnuje hodně prostoru Polsku, už proto, že polsky umí, kdežto v Maďarsku a v NDR měla pomocníky. Ale Maďarsko i NDR jsou probrány rovněž pečlivě - a hlavně autorka hledá mechanismy, jimiž si SSSR země podmanil. A to se jí velmi dobře podařilo.
Mělo Československo v nějaké chvíli - např. i před rokem 1944 - šanci nespadnout z náručí nacistického Německa do náručí bolševického SSSR? Pokud ano, jakou? Pokud ne, proč?
Soudím, že Československo takovou naději nemělo. Západní velmoci částečně věřily slibu, který dal Stalin spojencům v Jaltě, že v zemích, které osvobodila Rudá armáda, proběhnou svobodné volby, a zčásti se chovaly z dnešního pohledu velmi naivně. Ostatně Československo byla jediná z osvobozených zemí, kde komunistická strana skutečně vyhrála ve (skoro) svobodných volbách.
Překládala jste o Anne Appelbaumové už knihu Gulag, za kterou dostala Pulitzerovu cenu. Je to autorka něčím výjimečná, liší se od jiných historiků tohoto období? V čem je její síla?
Anne Applebaumová patří ke špičce světových historiků, kteří se tímto obdobím zabývají. Je úžasná vypravěčka, takže se její knihy čtou opravdu jako napínavé romány - a přitom obsahují všechno, co má správná historická kniha mít, aby obstála v oboru i u čtenářů. Čerpá z archivů, z jiných prací i z rozhovorů s pamětníky, a dokáže celek propojit tak poutavě, že se jí málokdo vyrovná.
Co si myslíte, jako člověk dobře obeznámený s naší moderní historií o nadbíhání posledních dvou českých prezidentů mocným v Rusku? Máte pro to nějaké vysvětlení? Je dost možné, téměř jisté, že si oba budou ve vašem překladu alespoň tu a tam číst....
Obávám se, že dnešní ruský aparát umí dobře pracovat s povahami Václava Klause i Miloše Zemana, umí polechtat jejich ješitnost a dát najevo okázalou sílu, která jednoho i druhého z nich fascinuje,. Navíc jsou zřejmě ve hře nějako obchodní zájmy.
Další články
Jak slyším, že jsem něčí poslední naděje, rozsvítí se mi červená kontrolka - rozhovor s doktorem Hnízdilem
Zaříkávač nemocí Jan Hnízdil se před lety vydal na divokou misi. Rozhodl se, že se pokusí srozumitelně vysvětlit pacientům, že mezi léčením a uzdravováním je sakra rozdíl. Že nejsme jen tělo, které dodáme k lékařům, kteří na něm provedou opravu. Že je také důležité, jestli se vztekáme, jestli dokážeme mít někoho rádi a jestli jsme ochotní na sobě nějak pracovat.
Luboš Pospíšil má slíbený výtisk, říká o své novince Jiří Hájíček
Vzpomínky na jednu vesnickou tancovačku jsou novinkou autora, který za svoji Rybí krev získal Magnésii literu 2013 jako kniha roku. A co s tím má co dělat zpěvák Luboš Pospíšil? Dozvíte se v rozhovoru.
Daniel Reynek opustil svoje tmy
Zemřel starší syn Bohuslava Reynka Daniel (1928). Fotograf, který nejčastěji montoval ze dvou snímků snímek třetí, čímž vznikaly křehké a snové kreace. Nejvíc o jeho životě obsahuje knižní rozhovor, který s Danielem a Jiřím Reynkovými pořídil publicista Aleš Palán. Autor o knize říká: