Mámo, musím se nechat ukřižovat!

2.6.2015 /

Topi Pigula

Jaké má pocity matka, jejíž syn se pomátl tak, že začne tvrdit, že je synem Božím a nechá se pro svou představu ukřižovat? Tak přesně na to se pokouší odpovědět zpověď Ježíšovy matky Marie.

Ježíšův příběh byl mnohokrát vykládán a dodnes je interpretován podle potřeb doby či té nebo oné skupiny. Jednou je jeho smrt vykládána jako oběť pro lidstvo, které do té doby vůbec netušilo, že něco takového potřebuje, jindy se v jeho jménu pořádají hromadné sebevraždy, přičemž stačí jen kulatiny výročí jeho zrození. Své o tom vědí všichni ti, kdož dobrovolně odešli, protože místo konce světa nastal rok 2000. Zamysleli jste se ale někdy nad pocity Ježíšovy matky, která nejen že jej porodila, věděla, kdo je skutečným biologickým otcem, ale i byla přítomna jeho pochodu na smrt? Snažila se ho zachránit, ale syn následoval příkazu Božího a raději (poslouchal hlasy ve své hlavě) zvolil poněkud bizarní způsob sebevraždy. Vždyť ON to tak chtěl.

Ženy to v dobách vznikajícího křesťanství na Blízkém východě, v oblasti Judeje, vůbec neměly jednoduché. Marie vroucně věřila v Artemidu, pravidelně navštěvovala chrám a byla zvyklá na nadřazenost mužů. To ale neznamená, že jí nevadilo přezíravé chování návštěvníků, kteří chodili za jejím synem. „Často byli ze začátku zamlklí, neklidní, dychtivě vyčkávali a pak zase mluvili příliš nahlas, mluvilo jich příliš najednou a nebo ještě hůř, když si můj syn vyžádal ticho a oslovil je jako by byli dav, falešný dav.“ Tóibín popisuje i Lazarovo zmrtvýchvstání. Lazar je na rozdíl od apoštolů jednou z důležitých postav knihy, neboť Marie ono zázračně procitnutí z hrobu prožívala spolu s jeho sestrami, které Ježíše k takovémuto zázraku uprosily. Jeho zmrtvýchvstání je stejně nepochopitelné, jako Ježíšovo (které Tóibín nezmiňuje, neb u něj Marie nebyla) a popis, kterak byl vyňat z hrobu a znovu ožil, evokuje případy z jiné kultury – zombie na Haiti.

„Postava špinavá od hlíny a zabalená do látky se na tom místě, jež jí určili, začala zvolna a velice nejistě hýbat. Jako by jej sama země zespoda postrkovala a zas nechávala na pokoji ve jeho převelikém zapomnění a potom ho opět pošťuchovala, jako když se nějaký nový tvor trhavě a kroutivě budí k životu.“

Marie zažila a nikdy nepochopila synovu dobrovolnou smrt. Mohl odejít, mohl se vzdát své nové víry, svého mesiášství a zůstat člověkem. Živým člověkem.

„Zemřel, aby vykoupil svět. Jeho smrt osvobodila svět z temnot a od hříchu. To jeho otec jej seslal na svět, aby mohl trpět na kříži.

„Jeho otec? Jeho otec...?¨“

Jeho utrpení bylo nutné, jedině tak mohlo lidstvo spaseno.“

„Spaseno?“ zopakovala jsem hlasitěji. „Kdo že byl spasen?“

„Ti co žili před ním, ti co žijí teď i ti ještě nenarození. „A ti byli zachráněni před smrtí?“

„Pro život věčný. Všichni, kdo na světě jsou, nyní poznají život věčný.“

Snažit se matce namluvit, že otcem jejího dítěte je někdo jiný, než s kým spala a onen otec syna zplodil jen proto, aby ho zabil hrůznou smrtí a zdůvodňovat to neznámým pojmem „spasení“ zcela neznámých lidí... K pochopení něčeho takového by Marie musela mít opravdu velkou fantazii. Byla ale „jen“ matkou milující svého syna a tak … nepochopila.

Kniha Colma Tóibína nevychází z žádných nově objevených historických pramenů, nehraje si na „Mariino evangelium“. Jde o jasnou beletrii pracující s obecně známými historickými postavami a biblickými prvky. Jenže Tóibín píše tak, že mu věříte každé slovo. Není divu, s pocity Marie jako matky, která se snaží zachránit svého syna před z jejího pohledu naprosto zbytečnou smrtí, se lze ztotožnit velmi snadno.

Topi Pigula, převzato z pigula.blog.respekt.ihned.cz

Další články

Další výprava do země věčně pokryté knihami. Připomene se klasika o české identitě od Františka Kautmana, zapálí se stařina, nastaví se ucho místy až neuvěřitelnému vyprávění Marie Rút Křížkové a hezky česky se podíváme do Skotska. To vše v písemné podobě pravidelného pořadu Českého rozhlasu 3 - Vltava.

Recenze

Knižní pól Zdenko Pavelky

Další výprava do země věčně pokryté knihami. Připomene se klasika o české identitě od Františka Kautmana, zapálí se stařina, nastaví se ucho místy až neuvěřitelnému vyprávění Marie Rút Křížkové a hezky česky se podíváme do Skotska. To vše v písemné podobě pravidelného pořadu Českého rozhlasu 3 - Vltava.

Pokud se někdo domníval, že prasklá aorta předčasně ukončí Vieweghovu spisovatelskou kariéru, tak se pořádně spletl. Za dva roky od složité operace jeden z nejpopulárnějších a nejčtenějších českých autorů polistopadové éry už stihl vydat dva knižní tituly – deníkové zápisy Můj život po životě a povídkový soubor Zpátky ve hře.

Recenze

Vieweghova křižovatka

Pokud se někdo domníval, že prasklá aorta předčasně ukončí Vieweghovu spisovatelskou kariéru, tak se pořádně spletl. Za dva roky od složité operace jeden z nejpopulárnějších a nejčtenějších českých autorů polistopadové éry už stihl vydat dva knižní tituly – deníkové zápisy Můj život po životě a povídkový soubor Zpátky ve hře.

Jestli vás trápí otravný sourozenec, věřte, že může být i hůř. Hrdina dnes recenzované audioknihy Deník malého poseroutky 2 má hned dva. A pište si, že byste ani jednoho z nich fakt doma mít nechtěli. Nevěříte? Pak si zajděte za Gregem a on vám poví proč.

Recenze

Potíže s velkým i malým bráchou

Jestli vás trápí otravný sourozenec, věřte, že může být i hůř. Hrdina dnes recenzované audioknihy Deník malého poseroutky 2 má hned dva. A pište si, že byste ani jednoho z nich fakt doma mít nechtěli. Nevěříte? Pak si zajděte za Gregem a on vám poví proč.