Podle Vyhnání Gerty Schnirch točí dvoudílný film Tomáš Mašín

Čes­ká tele­vi­ze zís­ka­la prá­va na nato­če­ní Ger­ty už v roce 2017, podob­ně jako u jiných vel­kých fil­mo­vých pro­jek­tů se dlou­ho čeka­lo na pení­ze. Spo­lu s ČT jdou do pro­jek­tu ješ­tě spo­leč­nost Nega­tiv, HBO a ARTE. Dvou­díl­ný film se bude pro­mí­tat ve veřej­no­práv­ní tele­vi­zi příští rok.

„S pří­bě­hem Ger­ty a jejích sou­put­nic vyhna­ných během divo­ké­ho odsu­nu žiju už téměř dva­cet let, tak­že vidět, jak se nyní upro­střed kulis pro­tek­to­rát­ní­ho a pová­leč­né­ho Brna zhmo­t­ňu­jí, je pro mě samo­zřej­mě vel­kou rados­tí. Film nicmé­ně vní­mám jako své­byt­né umě­lec­ké dílo a jsem zvě­da­vá, jak autor­ský tým kniž­ní před­lo­hu ucho­pí,“ říká autor­ka kni­hy Kate­ři­na Tuč­ko­vá. Na kni­ze Vyhná­ní Ger­ty Schni­rch zača­la pra­co­vat ješ­tě coby stu­dent­ka brněn­ské Masa­ry­ko­vy uni­ver­zi­ty, v té době si spo­leč­ně s přá­te­li his­to­ri­ky i vyzkou­še­la, jaké to je, vydat se v noci a s kočár­kem z Brna smě­rem na Poho­ře­li­ce a jít tak ve sto­pách nuce­né­ho odsu­nu brněn­ských Něm­ců, kte­rý se divo­ce usku­teč­nil posled­ní květ­no­vou noc roku 1945. Tahle akce se poz­dě­ji sta­la zákla­dem pro pra­vi­del­né piet­ní pocho­dy, kte­ré vedou sym­bo­lic­ky opač­ným smě­rem z Poho­ře­lic na Men­dlo­vo náměs­tí v cen­t­ru Brna. 

Kni­ha po vydá­ní vzbu­di­la tako­vý ohlas, že se i v důsled­ku síly Ger­ti­na pří­bě­hu měs­to ústy své­ho teh­dej­ší­ho pri­má­to­ra popr­vé v ději­nách omlu­vi­lo za to, jaká křiv­da se na brněn­ských Něm­cích během odsu­nu sta­la. Z Brna bylo teh­dy vyhná­no dva­cet tisíc němec­kých oby­va­tel, zhru­ba sedm­náct set jich bylo po ces­tě z vlas­ti ubi­to nebo zemře­li vyčer­pá­ním. To všech­no, ale ješ­tě dal­ší dvě časo­vé rovi­ny, Kate­ři­na Tuč­ko­vá v kni­ze zachytila. 

„Po vydá­ní jsem s kni­hou hod­ně ces­to­va­la – jez­di­la jsem na před­náš­ky a různá setká­ní a na Ger­ti­ně pří­bě­hu demon­stro­va­la nesmy­sl­nost kolek­tiv­ní viny. A při­tom zaží­va­la, jak kri­ti­ka odsu­nu němec­ké­ho oby­va­tel­stva budí i po šede­sá­ti, sedm­de­sá­ti letech nega­tiv­ní emo­ce, ale i to, jak je dove­de zmír­nit lite­rár­ní pojed­ná­ní indi­vi­du­ál­ní­ho lid­ské­ho osu­du. A při­tom mě samo­zřej­mě napadlo, jak význam­nou roli by v pocho­pe­ní celé té pře­kot­né doby a jejích důsled­ků mohl sehrát film. Tak­že jsem pak byla nesmír­ně ráda, že se kni­hy uja­la Čes­ká tele­vi­ze a Nega­tiv a že jí dá fil­mo­vou podo­bu reži­sér Tomáš Mašín. Vní­mám to i jako odraz urči­té spo­le­čen­ské změ­ny – vypa­dá to, že jsme jako spo­leč­nost v otáz­ce vyrov­ná­vá­ní se s vlast­ní­mi his­to­ric­ký­mi omy­ly ura­zi­li vel­ký kus ces­ty a že jsme tudíž schop­ni uctít památ­ku i tako­vých obě­tí, jaký­mi byla čes­ko­slo­ven­ská Něm­ka Ger­ta,“ dodá­vá autorka.

............

z textu Kláry Kubíčkové pro Kavárnu Hostu