Pár novinek Arga uprostřed listů padání

Marius Marcinkevičius: Kamínek
Eitan rád hraje na housle a tráví čas se svou kamarádkou Rivkou. Vysedávají vysoko na střeše a pouštějí draka. Jenže život je těžký, píše se rok 1943, a do města vtrhnou černí ptáci a po nich i vojáci v černých uniformách, mluvící cizím jazykem. Od té chvíle musejí židovští obyvatelé města nosit žlutou hvězdu a nesmějí opustit ghetto. Když přece jen někdo vyjde branou ven, už nikdy se nevrátí zpět. Něžný, dojemný příběh vypráví o dvou židovských dětech, které rozdělí hrůzy holocaustu. Po letech se oba někdejší kamarádi zase shledají díky kamínku, symbolu síly, vzpomínek i posmrtného života.
Tove Janssonová: Cesta plná nebezpečí
Zuzana není z muminího údolí. Vlastně o něm nikdy ani neslyšela. Žije ale na strašně nudném místě a dala by nevím co za pořádnou katastrofu. A tak jí osud a Tove Janssonová vyjdou vstříc. Na stránkách Příliš nebezpečné cesty vás čekají nejen Kníkla s Písklou, Bambul, Čenich a Tiky, ale zejména strašné věci! Čenichovi dvakrát vzplane ocas a všichni dostanou strašnou rýmu. A to zdaleka není všechno. Zkrátka dostat se do muminího údolí není vůbec snadná věc. Veršovaná kniha, ve které se potkáte se všemi svými oblíbenci, potěší každého milovníka muminů.
V bahně se to hemží hady, zní to jako kroky, Zuzce tuhne v žilách krev, tak nebála se roky! Nevydržím tu minutu, chci pryč, je jedno kam, a taky chci zapomenout, jak strašně vypadám. Mohlo by ji utěšit, že šlo jen o užovky. Utekla. A měla klid, vždyť jich tam byly stovky! Po znachovělém nebi bezhlesně ptáci krouží a ticho až k zbláznění vládne nad mořskou louží. V písku jsou stopy zvířecí, obří, ale počkat… snad brontosauří, nebo — ne! Tam číhá velká kočka?! Chci domů a chci tam hned! křičí a moc se mračí. Jenže celý tenhle svět… vždyť zůstala bych radši.
Chris Miller: Čipové války
Mikročipy jsou zásadním prostředkem k dosažení geopolitických ambicí, a proto jejich vývoji a výrobě věnuje stále větší pozornost i Čína. Nejpokročilejší logické čipy na světě dlouhou dobu dokázala vyrobit pouze jediná firma na Tchaj-wanu, na který si Peking stále asertivněji klade nárok. Nadcházejícím geopolitickým třenicím, jež se budou odrážet v celé světové ekonomice, proto podle Millera nemůžeme porozumět, pokud nevezmeme v potaz souboj o kontrolu nad výrobou těchto mikroskopických součástek, jež pohánějí dnešní svět.
Mao Ce-tung sice v roce 1976 zemřel, což snížilo riziko bezprostřední invaze, ale velmoc na druhé straně Tchaj wanského průlivu nyní představovala riziko hospodářské. Čína se pod novým, postmaovským vedením začala integrovat do světové ekonomiky tím, že začala nabízet pracovní místa v základní výrobě a montáži, která Tchaj-wan v minulosti využil k tomu, aby se vymanil z chudoby. V Číně byly nižší mzdy a také několik set milionů rolníků, kteří by rádi vyměnili svá políčka za práci v továrně. Hrozilo, že Tchaj-wan kvůli čínskému vstupu do oboru montáže elektroniky zkrachuje. Jeho političtí představitelé si stěžovali návštěvě z Texas Instruments, že se jedná o ekonomickou „válku“. Čínským cenám se nedalo konkurovat. Tchaj-wan musel začít vyrábět pokročilé technologie.
Margaret Atwood: Čtrnáct dnů
Soubor povídek o počátku pandemie v New Yorku vymyšlený Margaret Atwoodovou. Koncept spočívá ve hře pro celou skupinu autorů. Výchozí situace: Kdo stihl před karanténou odjet z města na venkov, udělal to. Statisíce lidí však v New Yorku zůstalo, třeba jako obyvatelé jednoho činžáku. Skoro nikam se nesmí, ale střecha je pěkně plochá a dá se tam posedět. Někdo přinese křeslo, někdo basu piv a lidé se tam začínají scházet, bez mobilů, zato každý se svým příběhem. Soused pozná soused a hned se pandemie překonává o něco lépe. Mezi další autory povídkového souboru patří Neil Gaiman, David Byrne, John Grisham, Dave Eggers atd.
Serhij Žadan: Jazz na Donbase
Nepříliš úspěšného nezávislého experta Hermana jednoho rána probudí nepříjemný telefonát: jeho bratr, majitel benzínky kdesi ve východoukrajinské stepi, záhadně zmizel. Herman se musí vypravit do svého rodného města, aby tam převzal rodinný podnik. Během dramatického zápasu s oligarchickou konkurencí znovu objevuje ztracený vztah k domovu, sílu přátelství i lásku. Hledání to však není snadné, neboť realita je zde, na okraji Evropy, věcí proměnlivou a nejistou. Průmyslový Donbas se v podání Serhije Žadana stává fantaskní krajinou plnou pašeráků a kočovníků, kde se odehrává archetypální příběh o návratu domů. V silné, poetické a expresivní próze se magický realismus proplétá s prvky road movie.
Když jsem se probudil, přecházel jsem po pokoji, převracel prázdné láhve od limonády, skleničky, zavařovačky a popelníky, omáčkou polité talíře a boty, bosýma nohama jsem zuřivě zadupával jablka, pistácie a masité datle, co trochu připomínaly šváby. Když si člověk pronajímá byt a obklopuje ho cizí nábytek, naučí se s věcmi zacházet opatrně. Jako nějaký překupník jsem měl doma spoustu různého harampádí, pod gaučem jsem schovával gramofonové desky a hokejky, zapomenuté ženské oblečení a velké kovové silniční značky, které jsem náhodou někde našel. Vyhodit jsem nemohl nic, jelikož jsem nevěděl, co z toho patří mně a co je majetkem někoho jiného. Ale od prvního dne, od okamžiku, kdy jsem se tu ocitl, ležel telefonní přístroj přímo na podlaze uprostřed pokoje, kde budil nenávist, ať už vyzváněl, nebo byl ticho. Před spaním jsem ho pokaždé přikryl velkou papírovou krabicí. Ráno jsem ji pak vždycky odnesl na balkón. Ďábelský přístroj ležel uprostřed pokoje a neodbytným drnčením oznamoval, že mě někdo shání.
David Walliams: Nejhorší netvoři na světě
Užijte si další báječnou sbírku deseti děsuplných, ukrutánsky zábavných povídek o hrozitánských netvorech, s ilustracemi Adama Stowera vyvedenými v jedovatě zářivých barvách. Kniha se připojuje k oblíbené řadě Walliamsových knih započaté třemi díly Nejhorších dětí na světě, pokračující Nejhoršími učiteli na světě, Nejhoršími rodiči na světě a nakonec i Nejhoršími domácími mazlíčky na světě.
Kdepak. Tohle je HOROR. V tom hradě žila holčička s vlasy ohnivými jako plameny, která se jmenovala Leona. Do temných hradních prostor se příliš nehodila. Moc ráda se usmívala, zpívala a p o s ka k o va l a. Smutné bylo, že si neměla s kým hrát. Tedy až do jedné bouřlivé noci, kdy přišel na svět její bratříček. Leona z toho byla nadšená. Strašně ráda chodila za bratříčkem do dětského pokojíku. Občas se po špičkách vplížila dovnitř, jen aby ho viděla spát. Zvláštní bylo, že prospal celý den a budil se jenom v noci. A další divná věc bylo jeho jméno. Alucard.
Petr Sagitarius: Trujkunt 7 - Prorok
Ostravský kriminalista major Roman Saran tráví příjemné vánoční svátky s Johankou a s Ninou. Během Silvestra jej na Javorovém vrchu v Třinci osloví neznámý muž, nevybíravými slovy mu sdělí, jaký bude následující rok, a zmizí. Toto podivné proroctví se začne plnit hned po Novém roce. Započne série traumatických událostí, které bolestně zasáhnou Romanovu rodinu i přátele. Ostravský kriminalista je z vyšetřování vyloučen pro podjatost a je mu přidělen jiný případ. Nebyl by to však náš „blonďatý pitbul“, aby přesto po osobě, která si vzala na mušku jeho blízké, nezačal pátrat na vlastní pěst. Významnou roli ve vyšetřování sehraje jeho dcera Johana, která zdědila „saranovské“ geny. Z osamoceného lovce se ale snadno může stát kořist…
Roman seděl u stolku na rohové lavici ve své nevelké kuchyni a pozoroval Johanku s Ninou, jak stojí zády k němu u kuchyňské desky a připravují bramborový salát. Cítil se příjemně a spokojeně. Po desítkách let prožíval to, čemu se klišoidně říká kouzlo Vánoc. Snažil se vzpomenout si na podobně hezké chvilky, ty však dávno zapadaly sněhem jako štědrodenní Třinec za okny. Vybavily se mu jen chvíle, kdy jej po večeři a před rozbalováním dárků nutili rodiče i prarodiče zpívat Ach, synku, synku, což bylo v polsko-slezské rodině neobvyklé, neboť šlo o oblíbenou píseň Masaryka, tedy osoby, která podle řady zdejších Poláků připravila Polsko o Těšínsko. Ale otec Saran ji měl rád, a tak jeho syn musel zpívat. O šest let starší bratr se na něj zlomyslně šklebil, zatímco on si připadal nekonečně trapně.
J.R.R. Tolkien: Příběhy z nebezpečné říše
Soubor Tolkienových pohádek-povídek Tulák Rover, Sedlák Jiljí z Oujezda, Kovář z Velké Lesné, List od Nimrala a Příhody Toma Bombadila, doplněný studií O pohádkách, která vlastně dala celé knize jméno: hned v jejím úvodu Tolkien píše, že Faerie, říše pohádek, je „nebezpečná zem“ - snad proto, že se v ní může stát cokoli... „Člověk se snad může považovat za šťastného, že do té říše zabloudil, avšak samo její bohatství a podivuhodnost poutají jazyk poutníka, jenž by o nich chtěl vyprávět. A dokud tam přebývá, není radno, aby se příliš vyptával, jinak se brány uzavřou a klíče od nich budou ztraceny,“ píše Tolkien.
Nevíme, kdy začal Tolkien přemítat o Nebezpečné říši „Faërii“ („pohádkové říši“). Ve svém eseji „O pohádkách“, který najdete na konci této knihy, přiznává, že v dětství ho pohádky nijak zvlášť nezajímaly: byly prostě jedním z mnoha zájmů. „ Pravý smysl“ pro pohádky v něm podle jeho slov „probudila na prahu dospělosti filologie a k plnému životu přivedla válka“. Zřejmě to přesně tak bylo. První z děl, v nichž projevil zájem o „fairies“ (neboli elfy), byla, pokud víme, báseň „Slunce v lese“, napsaná v roce 1910, když bylo Tolkienovi osmnáct a ještě chodil do školy krále Edwarda v Birminghamu. Do konce roku 1915, v němž dosáhl titulu na oxfordské univerzitě, vzápětí nastoupil do armády a šel bojovat do první světové války, jich napsal ještě několik. V některých se už objevily hlavní prvky toho, z čeho se vyvine jeho mytologie o Faërii. Do konce roku 1917, který strávil převážně ve vojenské nemocnici nebo čekáním, až ho znovu uschopní k činné vojenské službě, napsal první náčrt příběhů, které po šedesáti letech vyjdou v Silmarillionu, a v jeho mysli už z velké části nabyla podobu Středozem i Elfie ležící daleko za ní.
Další články

Paměti Wernera Herzoga

Rushdie po pokusu o vraždu
