Jungmannovu cenu za překlad získal Michal Ctibor za Vergilia

/ Oko

Cenu Josefa Jungmanna uděluje Obec překladatelů každoročně za nejlepší překladové dílo v oblasti prózy, poezie, dramatu a nebeletristické literatury z oboru humanitních věd v předchozím kalendářním roce.
Cenu Josefa Jungmanna uděluje Obec překladatelů každoročně za nejlepší překladové dílo v oblasti prózy, poezie, dramatu a nebeletristické literatury z oboru humanitních věd v předchozím kalendářním roce.

Letos cenu za nejlepší překlad získal Michal Ctibor, který do češtiny nově převedl epos Aenéis římského básníka Vergilia. Do síně slávy byla uvedena překladatelka z němčiny Michaela Jacobsenová. Ocenění za mimořádný počin do 34 let si odnáší Zdeněk Polívka za práci na sci-fi románu Chrise Panatiera nazvaném Šňůraři.

Mimořádnou tvůrčí prémii si odnáší Miroslav Tomek za překlad románu Depeche Mode ukrajinského spisovatele Serhije Žadana. Tvůrčí prémii obdrželi Michal Brabec, Jana Van Luxemburg, Alena Machoninová, Miloš Řezník a Ladislav Šenkyřík.

Zdůvodnění poroty:

Pustit se do překladu bezmála deseti tisíc latinských veršů vyžaduje odvahu, jeho dokončení chce vytrvalost a ke zdaru takového podniku je třeba erudice, filologické solidnosti a talentu. Vzhledem k tomu, že Michal Ctibor disponuje všemi zmíněnými předpoklady, můžeme si přečíst Aeneidu v současné češtině, v níž se setkává vzletnost se strohou vznešeností i s mluvnou jadrností. Autor nové české verze Aeneidy, již doprovodil poznámkovým aparátem i zasvěcenou předmluvou, mimořádně zdařile skloubil narativní plynulost s českou přízvučnou nápodobou antického hexametru a vyhnul se přitom šroubovaným konstrukcím a nepřirozenému slovosledu, které snahu dostát antickému veršovému rozměru často provází. Výsledný překlad je čtivý a srozumitelný a zároveň i rytmicky plynulý a libozvučný, přičemž se po obsahové stránce nevzdaluje originálu. Za přínos k oživení a kultivování kořenů naší kultury náleží Michalu Ctiborovi ocenění nejvyšší.

V letošním roce je do Síně slávy uvedena germanistka a bohemistka, překladatelka z němčiny Michaela Jacobsenová, držitelka dvou tvůrčích ocenění za rok 2003 a 2013. Věnuje se nejenom překladům beletrie, z nichž můžeme vyzdvihnout např. kongeniální převody Ingeborg Bachmannové či Arno Schmidta, ale překládá rovněž poezii. Její přebásnění německých textů se vždy vyznačují neobyčejnou harmonií formy a obsahu. Patří k těm překladatelům a překladatelkám, kteří obohatili českou knižnici o zásadní díla německojazyčné literatury. Za její práci jí právem přináleží zasloužené uznání a veliké poděkování.

zdroj: Cena Josefa Jungmanna

Další články

Beatnické verše S pěnou u huby jiskří, a ty jiskry srší ze zvukomalebného staccata o asociacích na téma posledních věcí, dávných vzpomínek, halucinogenů, metafyziky, bohů, kterejm nepolezeme ani do hor, ani do chalup, ani do prdele...Další sbírka Vratislava Brabence, básníka, spisovatele, saxofonisty, chartisty, bývalého člena Plastic People , nyní člena Pal Post Unit, napsaná v posledních dvou letech. Doslov Jan Novák.
Aktuality

S Vráťou nikdy nevíš, bude to snídaně anebo šláftruňk?

Beatnické verše S pěnou u huby jiskří, a ty jiskry srší ze zvukomalebného staccata o asociacích na téma posledních věcí, dávných vzpomínek, halucinogenů, metafyziky, bohů, kterejm nepolezeme ani do hor, ani do chalup, ani do prdele...Další sbírka Vratislava Brabence, básníka, spisovatele, saxofonisty, chartisty, bývalého člena Plastic People , nyní člena Pal Post Unit, napsaná v posledních dvou letech. Doslov Jan Novák.
 | Jan Novák, nakl. Maťa
Výbor Svou vidět bledou mrtvolu obsahuje básně tištěné v rozmezí let 1895 až 1910.  Výbor je soustředěn na zapomenuté básníky české dekadence, nezahrnuje tudíž „velké“ dekadenty, publikačně saturované, ani známé básníky s dekadencí asociované či se jí v jednotlivých básních blížící.
Aktuality

"Malí básníci" české dekadence

Výbor Svou vidět bledou mrtvolu obsahuje básně tištěné v rozmezí let 1895 až 1910. Výbor je soustředěn na zapomenuté básníky české dekadence, nezahrnuje tudíž „velké“ dekadenty, publikačně saturované, ani známé básníky s dekadencí asociované či se jí v jednotlivých básních blížící.
 | nakl. Dybbuk
Dosud nezveřejněný, rukou psaný text z roku 1952 vychází jako faksimile. Josef Škvorecký jej stylizoval jako domácí úkol z jazyka českého sepsaný žákem III. třídy Obecné chlapecké školy v Náchodě Josefem Krátkým. Odehrává se v roce 1933. Rukopis dotvářejí Škvoreckého rozmarné kresbičky včetně miniatury, na níž za klavírem zpodobnil sebe sama. Vydáno ke stému výročí narození Josefa Škvoreckého ‒ s úvodem Josefa Kroutvora a doslovem Michala Přibáně.
Aktuality

Škvorecký stylizovaný do žáka III. obecné

Dosud nezveřejněný, rukou psaný text z roku 1952 vychází jako faksimile. Josef Škvorecký jej stylizoval jako domácí úkol z jazyka českého sepsaný žákem III. třídy Obecné chlapecké školy v Náchodě Josefem Krátkým. Odehrává se v roce 1933. Rukopis dotvářejí Škvoreckého rozmarné kresbičky včetně miniatury, na níž za klavírem zpodobnil sebe sama. Vydáno ke stému výročí narození Josefa Škvoreckého ‒ s úvodem Josefa Kroutvora a doslovem Michala Přibáně.