Neobyvatelná Země čili život po oteplení

Touto knihou nakladatelství Host zároveň startuje edici Klimax, která se bude dlouhodobě zabývat environmentálními problémy ve světě i u nás a bude usilovat o popularizaci palčivých témat, která společností stále více rezonují.

Život po oteplení. Takový je podtitul mezinárodního bestselleru Davida Wallace-Wellse Neobyvatelná Země, který právě vychází v nakladatelství Host. Americký novinář v ní čtenáře provází peklem — v to se totiž promění naše planeta, pokud zejména vyspělé země světa během několika let nezmění svoje jednání a budou pokračovat ve staletí nastavených trendech drastického zneužívání přírodních zdrojů.

Možná nejzrádnější stránkou klimatické krize je její zdánlivá nenápadnost a pomalost. Roční období se střídají, moře zůstává na svém místě, někdy prší méně, někdy více. To jen v médiích se míhá kaleidoskop apokalypsy: tající permafrost, hořící lesy, ubývající ledovce, města bez vody, vysychající jezera, eroze půdy, záplavy. Zahřívání planety se z hlediska každodenního života jeví jako nahodilé označení nespojitých katastrof. Neobyvatelná Země ale tento dojem nemilosrdně bourá. Novinář David Wallace-Wells přečetl stovky analýz a vyzpovídal desítky vědců, aby předložil obyvatelům modré planety drsný účet: nejenže všechno souvisí se vším, ale brzy se krize projeví i v oné zatím nedotčené každodennosti. Wallace-Wellsův cestopis po blízké budoucnosti tak vede hrůznou mapou lemovanou nedostatkem potravin, střídajícími se pandemiemi, politickými kolapsy a utrpením těch nejslabších. Je tak voláním po změně, které už nelze ignorovat.  

Kniha je prvním svazkem z edice Klimax, kterou v roce 2020 začíná nakladatelství Host vydávat. Jejím cílem je představit co nejširší vrstvě čtenářů současné environmentální problémy z různých perspektiv a směrů. Nebude zahrnovat pouze překladové tituly, ale díky spolupráci s kapacitami v oboru i původní českou populárně-naučnou literaturu. Chystají se tak například tituly o problematice sucha v České republice, udržitelném ekologickém životě ve městech nebo dopadech klimatických změn a opatření na životy těch nejvíce zasažených.

„Nakladatelé do značné míry nejenže knihami poskytují prostředky k reflexi a uchopení světa a životní zkušenosti, ale rovněž částečně určují směr veřejné debaty — o čem se bude myslet, mluvit a psát. A v Česku nejen podle mě osobně, ale podle řady výzkumů i pro mnohé další lidi, před tou největší výzvou, jíž kdy lidstvo čelilo, chybí tak trochu obojí: jak debata samotná, tak i prostředky k jejímu vedení. Věřím proto, že s edicí Klimax dostaneme téma klimatické krize a dalších environmentálních problémů více do popředí veřejného zájmu a poskytneme materiál k tomu, o čem se bavit: ať už historickou perspektivu, vědecké poznání, přehled možných řešení a přístupů, nebo prostě inspirativní lidské osudy,“ říká redaktor populárně-naučné literatury a jeden z editorů Klimaxu Zdeněk Staszek.

Ještě letos však vyjde v rámci edice další překladová kniha. Bude jí reportáž Nathaniela Riche Jak ztratit Zemi, která mapuje období od sedmdesátých do devadesátých let minulého století. Popisuje tak období, kdy nejen vědci, ale i politici už měli dostatek důkazů o tom, jak škodlivé může pro klima Země být vypouštění skleníkových plynů být, a pokusili se s tím podobně jako v případě ozónové díry něco udělat. Pointou knihy je reakce průmyslových skupin a vznik koordinovaného lobbingu energetických a těžařských společností, kterým se podařilo desítky let bránit v hledání řešení.