Znovu Za sedmi divy světa

Za sedmi divy světa je Zamarovského prvotina. Vznikla (díky jeho studiu uměleckých památek a staveb) na podnět vydavatelství Mladé letá jako historický cestopis po Mezopotámii, starověkém Egyptě a Řecku. Kniha se stala legendou literatury faktu a iniciační knihou pro mnohé badatele a cestovatele.

................

Starověké divy světa postavily čtyři civilizace – egyptská, babylonská, řecká a helénská. Všechny tyto divy se tedy nacházely u Středozemního moře a na Středním východě a byly postavené v období 2 550 let př. n. l. až 300 let př. n. l. Mnoho historiků a spisovatelů sestavovalo seznamy sedmi divů světa. Vedle nejčastěji zmiňovaného Filóna Byzantského také Pausaniás, Hérodotos, Hyginas a další. Jejich výběry divů se ale od sebe výrazně lišily. Žebříček starověkých divů světa, jak ho známe dnes, se ustálil až v 18. století.

................

V knize Za sedmi divy světa se nedočkáme jakéhosi defilé egyptských pyramid, visutých zahrad královny Semiramis, chrámu bohyně Artemis v Efesu, Feidiovy sochy boha Dia v Olympii, Mauzolea v Halikarnassu, Rhodského kolosu či majáku na ostrově Faru. Dočítáme se zde o společenské situaci v té které historické době a příslušné zemi či oblasti, o starověkých zemích, jejich panovnících, význačných osobách i prostých obyvatelích, okolnostech vzniku památek, o lidech, kteří se zasloužili o jejich objevení nebo objevení jejich pozůstatků či zmínek o nich. Dozvídáme se o slavných osobnostech archeologie, jejich úsilí a přínosu, zabrousíme do mytologie, dotkneme se úrovně věd i umění, úrovně technické vyspělosti. Značná pozornost je zde věnována písmům různých národů a výsledkům jejich zkoumání. Autor zkrátka sleduje uvedené divy světa v historicko-společenském kontextu, jejž staví do porovnání se současností. To tu bylo a to je tu nyní, takový je vývoj, uvědom si to, člověče. Autor nás rovněž seznamuje s tím, že se názory na výběr těchto sedmi divů světa liší „kus od kusu“: jeden by rád babylonskou věž, jiný mohutné mykénské hradby, další Minoův labyrint, někdo zase Akropolis a tak dále a tak dále. Nemusím zajisté připomínat, že kniha je plna názorného obrazového materiálu. Je to opravdu nesmírně poutavé a poučné putování, stačí je „zhltnout“, sbalit kufry a vyrazit do terénu zjistit na vlastní oči, co je na tom pravdy. Dagmar Guhryová

.................

Zamarovskéhodílo výstižně zhodnotil slovenský historik a spisovatel PhDr. Pavel Dvořák: „Inspirovat  se dílem Vojtěcha Zamarovského není  pro spisovatele rozhodně jednoduchou věcí, protože na něco takového musíte umět lehce psát o těžkých věcech, jednoduše vysvětlovat složité, zajímavým  způsobem  zpracovat  množství  faktů,  zaujmout  čtenáře  i  bez  pomoci  vymyšlené  epiky a naopak vnést epiku souvislostí do suché vědy a ještě všelicos dalšího. A na to vše by takový autor ještě potřeboval Zamarovského vzdělání, pracovitost, cílevědomost, nadhled, laskavost a především jeho obrovský literární talent...“