Nakladatelství Druhé město

Prózy v tomto čerstvém souboru spojuje několik témat. Ta mají podobu otázek: Chová se člověk ve vyhrocených situacích tak, aby byl sám sebou, anebo jde o to vytvořit o sobě působivý obraz? Nakolik se s někým setkáváme kvůli němu a nakolik kvůli sobě?

Ty nejlepší věci vycházejí jako autorova druhá sbírka. Zatímco ta první, Dobrou noc, odcházím (2020), jsou písňové texty, nový opus vznikl ve volném verši a na pomezí poezie a prózy.

Lukáš Motyčka (*1979 v Osoblaze) je bývalý vysokoškolský učitel, germanista, bohemista a též překladatel z němčiny. Jako básník se představuje veřejnosti poprvé.

V éře utaženosti nastupuje ryzí nespoutanost! Nejhravější autorka Čech, Moravy a Slezska je opět na scéně!

Pažitkový oheň je výbor z básnického díla pozoruhodného českého básníka a prozaika Petra Hrbáče (1958 - 2000).

Kniha vypráví neznámý příběh dvou žen s intelektovým postižením, které zbytečně zemřely v důsledku nevhodně nastaveného systému podpory v českém zdravotnictví a zařízeních sociální péče.

Aristokratka v Československu je autorský koncert pro populární zámecké trio, kvarteto komunistických funkcionářů, dvě sexy kočky z Prahy a Brna a jednu mezinárodní sólistku v socialistických kulisách.

Texty Zimní knihy o lásce vznikaly původně jako odpověď Dory Kaprálové na prózu maďarského spisovatele Petera Esterházyho Jedna žena. Kaprálová každý den napsala jednu vinětu s vlídnou vidinou, že si jednoho dne P. E. texty přečte a bude potěšen.

Souborným vydáním těchto textů vzniká až románová polyfonie, která z různých autorských perspektiv ohledává nejednoznačnost lidského údělu a místo člověka ve světě živé i neživé přírody.

Sbírka Noc je den je poskládána z veršů psaných v letech 1997 až 2005. Pro novinářku Janu Soukupovou ale zestárnout nestačily, minimálně od roku 1989 jí dny běží až neskutečně rychle.

Krvavý Žižkov je antologie, která má svého předchůdce — Krvavý Bronx (2020), úspěšnou knihu povídek o „vyloučené“ brněnské lokalitě. Jen tamní kulisy vystřídal pražský Žižkov počátku dvacátého století.

Pasáže jsou devátou prózou Michala Ajvaze. A zároveň jako by to nebyl devátý titul, ale stále tatáž, nekonečná kniha s věčně plynoucím vyprávěním. Román je s předchozími osmi knihami propojen průchody.

Autorčino lyrické já touží a miluje, trápí se a raduje. Snaží se dotknout světa, který je v každém z nás: světa subjektivního, naplněného vlastními symboly, jinotaji a metaforami.

Ondřej Fibich je znamenitý básník a také filozof a neohrožený Vodnář. V jeho genech rezonuje nejen otec, filozof a mystik, ale také příbuzenství s Vítězslavem Nezvalem a Bohuslavem Martinů.

Štěstí. Co je to štěstí? Každý má svoji představu, jen málokomu se ji ovšem podaří naplnit: spokojený partnerský vztah, zdravé a nadané děti, výnosné zaměstnání, doživotní renta, výstavní vila…

Situace Marie Kostkové z Kostky je zoufalá, protože denně potkává členy své bláznivé rodiny a k tomu několik střelených zaměstnanců „nejchudšího zámku v Čechách“, na němž největší událostí za posledních tři sta let byla svatba Helenky Vondráčkové!

Letmý sníh vyniká vysoce kultivovaným, nápaditě hravým jazykem zprostředkujícím hned několik příběhů. Především je to příběh lásky doceněné až při jejím vymizení, příběh hledání či ztrácení vlastní totožnosti anebo příběh pátrající po smyslu počínání

Když autor pobýval v Alžíru, kde se chystal k vydání jeho román Největší lekce dona Quijota, napsal tam Alžírské arabesky.

Třináct skvělých výtvarníků – třináct velkoplošných realizací na zdech domů v brněnském Bronxu!