Nakladatelství Fakulta humanitních studií

Bulharsko je země, kde mají k Čechům z historických důvodů velice kladný vztah. Byli to totiž právě Češi, kteří po osvobození Bulharska z osmanské nadvlády pomáhali bratrskému slovanskému národu vybudovat jeho nový stát.

Publikace Lucie Bartůňkové je v tom nejvlastnějším slova smyslu mezioborovým výkonem. Dotýká se dějin umění, zejména ikonografie, dějin architektury a stavebních řemesel, uměleckých technik, ale i řady historických témat.

Studie sleduje téma postavení člověka a z něj plynoucí nárok na vedení svého života skrze výkon volby z možností, jak být. V názvu zaznívá, že postavení člověka nemá povahu nějakého předem určeného pevného místa.

Autor tuto knihu pojal jako pokus o vyrovnání se s vlastní komunistickou minulostí. Říká, že je to „sonda, o kterou by se měl v nějaké podobě snažit každý dospělý obyvatel této země. Protože komunistické stíny dopadají na všechny.

Publikace je výstupem projektu „Uspokojené a neuspokojené potřeby zvláště vulnerabilních pacientů vyššího věku v domácí a lůžkové péči“, který byl podpořen Grantovou agenturou Univerzity Karlovy.

Eseje se zaobírají různými aspekty masové vizuální kultury v jejím překrývání a křížení s tradicemi výtvarné tvorby a s dalšími diskurzy myšlení, komunikace a reprezentace.

Předmětem zájmu autorského kolektivu jsou přírodní útvary, které se staly městskými, národními či státními symboly. Symboly autoři chápou ve významu, který jim dal Max Weber (jako podmínku vytváření sociálních vazeb).

Publikace se zaměřuje na téma profesního a společenského vzestupu českých architektů a stavitelů v 19. století.

Dopisy z izolace vznikaly v první polovině roku 2021, kdy byly z důvodu covidové pandemie uzavřeny veškeré školy a výuka se většinou odehrávala online, bez osobního kontaktu se studenty.

Cestopis představuje specifický typ textu: je to historický egodokument a současně umělecký žánr. V devatenáctém století představovaly cesty těch, kdo se vydávali do zahraničí, nejvýznamnější způsob, jak se seznamovat s jinými krajinami, národy, ...

Učebnice přináší představení základních principů a metod empirického výzkumu ve společenských vědách.

Na Friedrichových obrazech „Mnich na mořském pobřeží“ a „Opatství v dubovém lese“ vidíme dualitu horizontu a fragmentu, vzdáleného a blízkého, nekonečna a časovosti.

Publikace mapuje otázku významu svátečnosti v životě migrantů v České republice.

Většina kapitol je věnována svátkům zemským, národním i „národním“, menšinovým (národnostním a náboženským) a pouze jedna z kapitol rozvíjí téma svátku rodinného.

Základem publikace jsou rozsáhlé životopisné rozhovory se čtyřmi osobnostmi, které v posledních dekádách hrály a dnes hrají významnou roli na romské hudební scéně v ČR: s Olgou Fečovou, Josefem Fečem jun., Pavlem Dirdou a Janem Duždou.

Deník skotského profesionálního vojáka Roberta Monroa z let 1626-1634, jehož historicko-antropologické uchopení je předmětem tohoto textu, je považován za jeden z nejvýznamnějších egodokumentů z doby třicetileté války.

Monografie Dohled a okraj: rozhodovací procesy je třetí ucelenou zprávou z terénního výzkumu, který Pražská skupina školní etnografie provádí od roku 2008.

Diskuse o osobnostech, které se zapsaly do dějin Balkánu jako specifického kulturního regionu. Metafora hrdinů, šibalů a antagonistů odkazuje na význam osobností v historickém vývoji regionu.

Mezi prvními oceněnými účastníky třetího odboje byl Milan Kubes, známý pod přezdívkou Plukovník. Tento exulant, novinář, redaktor, překladatel a organizátor významně přispěl k boji za svobodu a demokracii v naší zemi.

Diskuse o současnosti i minulosti Balkánu jako specifického kulturního regionu.