Tma

(...) Tma je katastrofický román. Autor si vymyslel, že náhle zhasnou všechna světla, elektřina nefunguje. Ke konci to vysvětluje přepólováním magnetických pólů, což je věc patrně fyzikálně přijatelná. Ovšem hlavní smysl spočíval v předvedení toho, jak se demokracie - nejen v naší republice, ale i v okolních zemích - může rychle změnit v diktaturu lůzy, v obrovskou krutovládu. Prostě najednou selže vláda, celé vedení země, armáda, policie, úřady.

(...) Komu se v Neffově polit-fiction, říznuté groteskním hororem, bude zdát civilizační pád příliš strmý, kdo je přesvědčen, že racionální skořepina naší civilizace je přece jen pevnější, že kooperace má větší sílu než teror, může se pak s knihou hádat a klást si otázky, co by proti popsanému pádu a nastolení vlády Temna podnikl on sám. A to je jenom další doklad výtečné práce, kterou Ondřej Neff v druhé verzi Tmy odvedl.