Na okraji: O potěšení z četby a psaní
Rozebráno |
267 Kč
|
Rozebráno |
267 Kč
|
Omlouváme se, ale hodnotit a komentovat knihy můžete pouze jako registrovaný uživatel po přihlášení.
Přihlašte se, nebo se zaregistrujte, pokud nemáte účet.
Buďte první a podělte se o vlastní zkušenost s knihou. Pomůžete tisícům nerozhodných čtenářů.
(…) Eseje Na okraji pokládám za jednu z nejlepších knih, které jsem letos přečetl. Ukazují, že Ferrante není jen mistrovskou vypravěčkou, ale autorkou, která své dílo bytostně promýšlí. Její časté odkazy k literární tradici a odvážné interpretace z jejího literárního myšlení činí fascinující směsici zralosti a novátorství. Svým způsobem jsou její eseje pro ženské psaní podobně kanonickou knihou, jako byly eseje Virginie Woolfové. Éra patriarchátu pomalu končí, i když jeho stín nás bude ještě dlouho provázet, ale ve velkolepém myšlení Eleny Ferrante lze spatřit obrysy nového světa, který dokáže plně vyjádřit zkušenost žen, a současně umí s láskou a úctou přistoupit i ke všemu velkému, co se zrodilo v dobách, které ženám příliš nepřály.
(…) Eleně Ferrante se stalo to, co se stane téměř všem úspěšným mainstreamovým autorkám a autorům. Po knize, kterou se proslavili — v případě Ferrante je to samozřejmě tetralogie Geniální přítelkyně —, vyjdou jejich méně známé a méně úspěšné romány, následuje publicistika, esejistika a nakonec nakladatelem sestavený diář s citáty z díla. Diář na rok 2022 nazvaný Přátelství zde recenzovat nebudu, ale texty o četbě a psaní shromážděné do svazku Na okraji si reflexi zaslouží. Útlý svazek se vzdušnou sazbou přináší tři přednášky — za Ferrante je proslovila herečka — a jeden esej. Zatímco v přednáškách se Ferrante věnuje hlavně tomu, co ji utvářelo jako autorku, esej vznikl při příležitosti konference „Dante a jiní klasikové“ a zaobírá se v první řadě postavou Beatrice v Dantově díle. Ferrante sleduje, jak se z nemluvné krásky v Novém životě stane milenka, matka i admirál v Božské komedii, plnohodnotná žena mnoha tváří. (…)
(...)Více každopádně zjistíme o autorčině tvorbě. Ústředním tématem knihy je totiž autorčina vlastní cesta k psaní. K tomu, jak se Ferrante v počátku jen neobratně potýkala se slovy vrhanými na papír či jak zápasila s ženským psaním v převážně mužském literárním světě.
Útlá knížečka dobře odhaluje, v čem tkví tajemství Ferrantina aktuálního celosvětového úspěchu. Ve schopnosti čtivě a zdánlivě obyčejně, zdánlivě jen tak mimochodem, ale přitom neobyčejně pregnantně a srozumitelně formulovat.(...)
(…) Popisuje trnitou cestu hledání – například s pomocí literárních autorit – sebe sama, aby nakonec zjistila, že se psaní pro ni stalo tím, co dává tvar jejímu „věčnému ztrácení a nalézání rovnováhy“. Dává dohromady skládačku a zároveň se těší, až ji rozloží. „A tak se mi milostný román začíná líbit až tehdy, když se stane románem nemilostným. Detektivka se mi začíná líbit až ve chvíli, kdy vím, že vrah nebude nikdy odhalen... A postavy? Když jsou až průzračně konzistentní, připadají mi falešné, zamiluji si je až ve chvíli, kdy něco řeknou a pak udělají pravý opak...“ Kniha esejů Eleny Ferrante Na okraji, kterou v překladu Sarah Baroniové vydalo nakladatelství Prostor, má podtitul O potěšení z četby a psaní. A opravdu, ponořit se aspoň trochu do duševních pochodů autorky, která si získala tak velkou světovou pozornost čtenářek, je stejně napínavé jako její hledání.
V textu Psaní a trápení autorka odhaluje svůj respekt k řádu snoubený s potřebou chaosu. V pojednání Akvamarín líčí svou mladickou vášeň pro skutečné věci a sklon k ...