Hrad oběti

(...) Navzdory bohaté tradici francouzské erotické literatury od markýze de Sade (Justina a Julietta) po Georgese Bataille (Příběh oka) vyvolala Noëlova kniha poprask: spisovatel byl pohnán za urážku mravopočestnosti před soud a jeho kauza otevřela dlouhou řadu polemik a sporů. Nástrahy zoofilie, sadomasochismu, fetišismu a všemožných dalších takzvaných m sexuálních úchylek, kterým musí hrdina Hradu oběti čelit během obřadu svého zasvěcení, působí nadmíru sugestivně - a čtenáře se dotýkají opravdu mocně. To však před soudní stolicí svědčí pro Bernarda Noëla, nikoli proti němu. Vždyť tím, že se představil jako básník osvobozené fantazie a vnímal práci na Hradu oběti jako "radost doprovázenou intenzivním pocitem svobody", naplnil základní smysl uměleckého díla: mluvit za sebe - a po svém. (...) Jejich svorníkem by mohla být spisovatelova zásada "být nepřijatelným", která jej "vede k odmítnutí útlaku morálky a vlastní podřízenosti".

(...) V próze, napsané za pouhé tři týdny a vydané pod pseudonymem Urbain z Orlhaku, popisuje magickou cestu sexuální iniciace, a to řečí, která zpochybňuje a rozpouští nejen líčené drama a jeho fantastické aktéry, ale také sebe samu. Hrdina přijíždí na zapomenutý ostrov, kde podstupuje tajemnou rituální očistu, při níž symbolicky umírá jeho staré tělo - a ožívá tělo nové, osvobozené nejen od konvencí kultury, ale racionalismu civilizace vůbec. Přestože spisovatel později tvrdil, že mu vydáním knihy "nešlo o to vyvolat skandál nebo dopustit se násilí, ale nechat se unést vzpourou, jež podnítí fantazii a překoná vnitřní cenzuru a nesmělost", podařil se mu pravý opak. Ve Francii konce 60. let roznícené doznívajícími společenskými bouřemi se jeho kniha záhy stala nežádoucí a zakazovanou: Noël byl pohnán před soud, kde se zodpovídal - jako jeden z posledních francouzských spisovatelů - z urážky tzv. dobrých mravů.

(...) Pro někoho tak bude Hrad oběti znamenat erotickou lahůdku, pro jiné bude historickým dokumentem z nedávné doby, kdy napsání erotické prózy autor ještě považoval za akt určité odvahy a cesty k pravdivému nahlédnutí našich životů. Divná pseudorevoluční doba, vždyť předtím vzniklo již tolik románů, které obsahují velmi otevřené pasáže, aniž by se muselo říkat, že je to jen "erotická" literatura.