Pohádky čtyř větrů

(...) Aškenazy vychází z klasické pohádky, v níž to s těmi dobrými dopadne dobře. Zároveň si s ní však jazykově i tematicky pohrává, podmaňuje obrazností, jemným humorem a náladou. (...) Škoda jen, že se v souboru tak často vyskytuje motiv s nevyzraditelnou či ztracenou formulí. Asi nejvíce se tradičnímu rámci vymyká pohádka virginská, v níž ani tak nejde o příběh, jako spíš o radost z volnosti. Třeba podobnou lehkost zakusí i čtenáři.