Jaké je to asi v Čudu

(...) Svěrák vůbec dobře ví, jak děti přemýšlejí, a dokáže se jejich přímočaré logice nezatížené společenskými a jazykovými konvencemi přiblížit. (...) Z pohledu dospělého to bývá humor hodně přímočarý a někdy až laciný, právě takový však děti ocení nejvíc. (...) Také rýmy jsou jednoduché a okamžité, nic moc vynalézavého, ale fungují. (...) Takový Pavel Šrut je samozřejmě výsostnější básník, ale Svěrákovo veršování děti potěší a dospělé neurazí.