Výsledek pro: Český etymologický slovník

Dialog v knižním podání Slovensko - české hovory přetavuje do reálného času hlasy lidu, kterými jsou na slovenské straně spisovatel Jozef Banáš a na české spisovatelka Irena Fuchsová.

Kniha shrnuje eseje o B. Hrabalovi, J. Škvoreckém, L. Vaculíkovi, M. Kunderovi, V. Neffovi, J. Smetanové, J. Grušovi, K. Peckovi a D. Tatarkovi.

Neúnavná slova jsou výborem nejvýznamnějšího českého hungaristy, mezinárodně uznávaného profesora Petra Rákose, který takto sám vybral a uspořádal.

Soubor prací věnovaných Jakubu Demlovi, které vznikaly v letech 1968-2008.

Šestý svazek Spisů Ludvíka Vaculíka obsahuje autorovy fejetony a publicistické texty, publikované v novinách, v samizdatu i dosud nezveřejněné, z období od konce 50. let do doby porevoluční, s dobovými fotografiemi.

Ústředním tématem této sbírky esejů a zamyšlení jsou „slova“. Jak slova používáme? Jak pestrý svět prostřednictvím nich vidíme? Čím nám slova pomáhají a jak jimi lze ublížit? Co vypovídají o nás samotných?

Rozhovory známé publicistky Petrušky Šustové se čtyřiceti českými překladateli. Čtenáři se zde dozvědí o řadě zajímavých knih a jejich autorech.

Sebraný spis všetečného literáta a umělce shrnující autorovy dosud vydané knižní práce, výběr z jeho textů publikovaných v novinách a časopisech apod. i výběr z dosud nepublikovaných textů.

Název Poslání a pokušení slova spojuje tituly dvou příbuzných esejí z pera Karla Vrány a Václava Havla.

V knížce jsou shromážděny texty, které vycházely během desetiletí 1990 až 1999 v měsíčníku Přítomnost.

Kam se ubíral slovenský národ za uplynulých třicet let samostatnosti? Precizně zpracovaný vhled do dění u našich sousedů a na vývoj vztahu Slováků a Čechů od jednoho z nejuznávanějších českých spisovatelů současnosti.

Kniha vychází ke 100. výročí narození básníka Oldřicha Mikuláška (1910–1985). Vedle reprezentativního průřezu jeho celoživotní básnickou tvorbou přináší faksimile dobové korespondence, fotografie, eseje, studie, rozhovory i básníkovy vlastní úvahy o poezii

Pomocí kritiky současných dominantních politických a hospodářských doktrín hledá příčiny rozštěpení světové pospolitosti, strmého růstu všestranné nerovnosti, úpadku potřeby demokracie a krize demokratického vládnutí.

V knize s lehce výhrůžným názvem Poslední slovo má Jan Rejžek! najdou čtenáři vydatnou dávku více než tří set sloupků ze let 2010 až 2015, publikovaných v Lidových novinách.

Ve svých sedmnácti letech opustil autor v roce 1958 rodnou Sýrii a již se nikdy nevrátil. Jeho druhým jazykem se stala čeština. Proto i jeho malá sbírka různých postřehů a myšlenek, které si během života zapisoval na různé lístečky, je dvojjazyčná.

Slova rozpuštěná mezi dávkami, to je deník, průvodce, kniha modliteb...

Kniha Proměny kulturní paměti ve slovanském areálu navazuje na sérii publikací projektu Konference mladých slavistu spojeného s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy.

Kniha zkoumá z etymologického hlediska šlechtické tituly v germánských, slovanských, baltských a keltských jazycích. Na příkladu etymologického rozboru šlechtických titulů se v ní ukazuje, jak může etymologie fungovat jako pomocná věda historická.

Otevřený, zábavný i dojemný rozhovor novinářky Renaty Kalenské s Karlem Schwarzenbergem. Předmluvu napsala slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.