Edice Mýtus

Pátý svazek výboru z díla průkopníka romantického hnutí ve Francii Charlese Nodiera Jak jsem obcoval s ďáblem ukazuje tři různé fasety autorova mnohostranného tvůrčího typu.

Nodierův román Janez Žbogar, poprvé vydaný roku 1818 z politických důvodů anonymně, sehrál nezaměnitelnou úlohu v procesu utvářejícího se francouzského romantismu 20. a 30. let 19. století.

Již třetí výbor z tvorby výlučného francouzského romantika Charlese Nodiera (1770–1844) zahrnuje prózu Jedna hodina aneb Vidění (1806), povídku Jean François Modrá punčocha (1833) a rozsáhlejší novelu Slečna de Marsan (1832).

Tři ukázky z Nodierova prozaického díla pocházejí z třicátých let 19. století, kdy v autorově tvorbě převládají fantastické náměty.

Próza klasika světové literatury v novém překladu.

Příběh tajné lásky Elišky Kateřiny Smiřické, která se beznadějně zamilovala do poddaného, kováře Jiříka Wagnera.

Výbor kratších próz Valerije J. Brjusova se snaží postihnout základní rysy autorovy prozaické tvorby.

Kniha obsahuje dva texty publikované na pokračování v letech 1885–1887. Poutavě vykládají nejstarší dějiny fenoménů, které dodnes lákají svou tajuplností a jistou morbidností.

Sbírka hrůzostrašných povídek, jejichž společným jmenovatelem je tajemno a romantický střet protikladných sil dobra a zla, často nadpřirozené povahy.

Psychologický román o občanské válce v Rusku.

Soubor obsahuje tři povídky knížete A. K. Tolstého, malé literární klenoty, jež patří k tomu nejlepšímu, co kdy bylo v žánru tajuplných a fantastických příběhů napsáno

Soubor Vídeňské historky rakouského básníka Petera Altenberga má jednoho společného jmenovatele - Vídeň.

Neobyčejně přesné postřehy citlivého pozorovatele, mnohdy s notnou dávkou ironie či sarkasmu, pootvírají dveře dobové vídeňské neopakovatelnosti a jedinečnosti.

Strhující příběh závodního koně, jenž prožije hvězdný život plný slávy, aby se ve stáří dočkal zapomenutí. Novela je doplněna povídkou, která je považovaná za Tolstého mistrovskou drobnou prózu.

Tři novely obsažené v tomto svazku spojuje úhel pohledu, kterým Dostojevský nahlíží na hrdiny svých vyprávění.

Autorova prvotina, která vznikala na základě vlastního lékařského deníku v Bulgakově prvním lékařském působišti v jedné zapadlé nemocnici v letech 1916-1917.