Edice Skrytá moderna

Edice s názvem Ta, jež povstala z krystalu reprezentuje Raffelovo kompletní, knižně publikované povídkové dílo vycházející mezi lety 1927 až 1930.

Souborným vydáním tří novel Josefa Kocourka (1909–1933) z let 1926 a 1927, které byly dostupné jen v podobě bibliofilie, nebo vyšly pouze časopisecky, se víceméně završuje dlouholeté bádání a?vydávání Kocourkova díla.

Kniha se zaměřuje na první fázi intelektuální činnosti Jindřicha Chalupeckého (období 30. a 40. let). Obsahuje reprezentativní antologii Chalupeckého časopiseckých textů.

Antologie je pokusem revidovat kanonický výklad zvoleného období a představit širšímu publiku klíčové prozaické texty „povídkové epidemie“ raných dvacátých let.

Anotace. Kdo čte anotace? Všichni je chtějí či musejí číst. Knihkupci, učitelé, novináři. I vyhledávače. Redaktoři je neradi píší. Autoři jak kdy. Napsat knihu není jako napsat anotaci. Čtou anotaci postavy z knihy? Co si o ní asi myslí?

Soubor povídek Stromy a kamení z roku 1947, jehož autorem je Dušan Pala (1924–1945), byl rozpoznán už Václavem Černým (První a druhý sešit o existencialismu) jako typ poetiky, která není v dobovém kontextu příliš častá.

Monografie Skupina Ra, která patří společně se Skupinou 42 k nejvýznamnějším literárně-výtvarným seskupením v české kultuře 40. let 20. století.

Studie Dany Nývltové zkoumá ambivalenci pozic Marie Majerové v období od počátku 20. století do druhé světové války z různých úhlů.

Reprint, doplněnéný studiemi mladých literárních vědců Tomáše Vučky a Ondřeje Kavalíra. Ti se ve své dvojstudii zabývají hlavně ranou fází teoretické (především Teigovy) i praktické umělecké činnosti U. S.

Kniha zahrnuje Kolářovu rozsáhlejší skladbu Rudý havran ze třicátých let 20. století a neznámou juvenilní básnickou tvorbu, texty z let 1934–1938 shrnuté pod názvem Nový don Quijote.

Literární skupina vznikla v roce 1921 v Brně jako volné umělecké sdružení a do dnešní doby zůstaly její aktivity jako celku spíše na okraji pozornosti literární historie.

Román doprovází obsáhlá studie literárního historika Vladimíra Papouška, který dílo zasvěceně a novátorsky zasazuje do širokého, především výtvarného kontextu.