Edice Historie /Academia/

Autorka se věnuje skupině Nakam, polovojenské organizaci přeživších holokaustu, kterou vedl Abba Kovner a která plánovala genocidní pomstu na německém národě.

Kniha nese v názvu citát vložený Josefem Václavem Fričem do úst Františka Palackého při pohřbu Karla Havlíčka dne 1. srpna 1856, připomíná tedy tři výrazné osobnosti své doby.

Kniha se zabývá partnerskými vztahy mužů a žen ze středních městských vrstev české společnosti druhé poloviny 19. století. Pozornost je věnována všem etapám (před)manželského vztahu.

Během druhé světové války se v boji za obnovení státní a národní svébytnosti v okupovaných evropských zemích utvářel narativ zdůrazňující především motivy sjednoceného národa.

Publikace se zaměřuje na vývoj družstevního hnutí v českých zemích v meziválečném období.

Dvousvazková publikace představuje problematiku ukrajinského (integrálního) nacionalismu a aktivit Organizace ukrajinských nacionalistů a Ukrajinské povstalecké armády (tzv. „banderovci“) s důrazem na dění v Československu.

Kniha se zabývá méně známou částí středověkého dramatického textu – scénickou poznámkou převážně latinských náboženských her, které byly uváděny v chrámovém prostředí po celý středověk již od 10. století.

Publikace se zabývá složitým vztahem mezi proletářským internacionalismem a národním cítěním dělníků.

Už v 10. století se v pražské kotlině utváří jedna z nejvýznamnějších protourbánních aglomerací střední Evropy, která se ve 13. a 14. století přerodila v pražské souměstí, jehož základní rysy registrujeme dodnes.

Kniha je pokusem o syntézu dějin německého myšlení epochy osvícenství, sahající od Ch. Thomasia a G. W. Leibnize až po Schillera či Jeana Paula.

Monografie usiluje na základě mnohaletého studia historie trampské subkultury o zachycení hlavních rysů trampingu v současnosti, tj. v posledních zhruba třiceti letech.

Kolektivní monografie vychází u příležitosti desetiletého výročí činnosti Výzkumného centra Dvory a rezidence ve středověku v Historickém ústavu AV ČR (2013–2023).

Publikace přibližuje vnitřní a zahraničněpolitický vývoj Rakouska v období let 1931–1934.

Němečtí liberálové nacistům vydláždili cestu k moci – tak lze ve zkratce přetlumočit tezi, kterou v hojně diskutované knize Cena vyloučení obhajuje americký historik Eric Kurlander.

Práce sleduje jednu ze strategií šlechty k uchování sociálního a ekonomického postavení elity prostřednictvím umisťování neprovdaných dcer do ženských šlechtických nadací.

Knihu tvoří studie věnované primitivním formám společenské agitace.

Odborná kniha německé historičky českého původu Evy Hahnové a německého historika Hanse Henninga Hahna analyzuje „vyhnání Němců“ jako jedno z nejspornějších témat německých moderních dějin.

Studie Garyho B. Cohena „Vzdělání a střední třída v císařském Rakousku 1848–1918“ se zabývá proměnami středoškolského a vysokoškolského vzdělání v neuherské části někdejší habsburské monarchie.

Publikace je historickou studií o největším koncentračním táboře na území Rakouska, který byl také jedním z nejkrutějších a nejobávanějších táborů v době třetí říše.