Edice 21. století

Zvláštní křehkost lidských pout, pocit nejistoty, kterou tato nestálost vyvolává, a rozporuplná touha navazovat stále nové vztahy, ale raději nikterak pevné, jsou hlavními tématy této významné knihy Zygmunta Baumana.

Hlavní postavou této knihy je člověk naší „tekuté moderní“ doby – člověk bez pout, bez pevných a trvalých vazeb, které by mu daly možnost přestat opakovaně usilovat o sebedefinování a sebeprosazení.

Budoucnost lidstva na Zemi zásadně závisí na budoucnosti vědy a na tom, jak úspěšně k řešení svých problémů využijeme technologický pokrok. Musíme však myslet racionálně, globálně, kolektivně, optimisticky a dlouhodobě předvídat.

Předkládaná kniha rozpracovává podvojné politické myšlení jako alternativu k politickému monoteismu, který představuje rámec našeho pojímání světa. Nabízí tím alternativu ke slepé uličce současného globalizovaného liberalismu.

Technologie nikdy nebyly neutrální a jejich sociální, politické i morální dopady dnes pociťujeme až příliš často.

Tato erudovaně, čtivě a srozumitelně napsaná publikace přináší cenné, do širokého sociálního kontextu zasazené poznatky z oblasti politické ekonomie, mezinárodních vztahů a geopolitiky.

Práce se zabývá novými trendy ve výzkumu politických stran, tedy proměnami stranických systémů a posuny v chápání a fungování politických stran a stranictví.

Reinhard kardinál Marx, arcibiskup mnichovský a freisinský, se v novém, provokativním textu Církev přežívá zamýšlí nad situací katolické církve v dnešní době a zasazuje se o její pokrokové proměny.

Ze tří ústředních ideologií 20. století – fašismu, komunismu a liberalismu – přežila jen ta poslední. Došlo tak k podivné situaci, kdy zastánci liberalismu mají ve zvyku zapomínat, že se také jedná o ideologii.

Kniha podává zevrubnou zprávu o způsobech poznávání a produkci vědění v současných humanitních vědách.

Současný čínský systém je ve své podobě ojedinělý – doposud se v lidských dějinách žádný takový nevyskytoval. Tato kniha vysvětluje, jak systém funguje a kam směřuje.

Všichni mluví o vzdělání. Stalo se sekulární naukou spásy, od níž si slibujeme řešení všech problémů – od potírání chudoby až k integraci migrantů, od změny klimatu až k boji proti teroru.

Nejnovější kniha Noama Chomského Jakými tvory jsme? se dotýká vybraných základních otázek studia přirozeného jazyka v nejširších souvislostech.

Kniha generála Řehky srozumitelným způsobem vysvětluje vedení války v informačním prostředí a čtenáři pomáhá vytvořit si základní představu o specifikách války v informačním věku.

Autor ve své nové knize popisuje pravidla a podmínky dobré ho vládnutí a zkoumá typické formy politického selhávání.

Politici nejen ve Spojených státech a na Západě, ale například i v Japonsku projevují v posledních letech obavy z toho, že mnoho mladých lidí studuje obory, které jsou, stručně řečeno, nepraktické.

V této rozsahem nevelké knize autor zkoumá zdroje endemické nejistoty, která utváří naše životy dnes, a zároveň čtenáři předkládá stručný a přístupný úvod do svého velmi originálního náhledu na život v naší „tekuté“ moderní době..

Autoři se zaměřují na panarabské hnutí Muslimské bratrstvo a s ním spřízněné politické strany a hnutí.

Předmětem zájmu publikace je tematika euroskepticismu ve státech střední Evropy, konkrétně ve dvou německy mluvících zemích a čtyřech zemích, jež tvoří neformální politické uskupení Visegrádská čtyřka.