Edice Medievistika

Křížové výpravy ve 14. a v 15. století zdaleka nepředstavují jen lehkovážná dobrodružství rytířů pozdního středověku, ale odrážejí zásadní moment budování předmoderní Evropy.

Rituální formy komunikace ve středověku výrazně utvářely veřejná jednání mocných. Tento způsob komunikace byl dlouhou dobu považován za strnulý ceremoniál či za prázdný rituál, a zůstal proto stranou zájmu.

Karel IV. (1316–1378) byl králem a císařem v době, kdy se křesťanství ocitlo v krizi a Evropou zmítaly mor, stoletá válka a počátky papežského schizmatu.

Kniha představuje syntézu o burgundském soustátí na konci středověku. To ztělesňovalo vedle některých oblastí severní Itálie nejdůležitější hospodářské centrum Evropy, jednu z nejbohatších oblastí západního světa a prostředí, ...

Bitva u Courtrai, kterou v roce 1302 svedlo flanderské vojsko s vojskem francouzského krále Filipa Sličného, se v 19. století stala klíčovou součástí nejprve belgické a posléze specificky vlámské „národní“ paměti a svůj význam si drží dodnes.

Boris Bove představuje stoletou válku jako myšlenkovou konstrukci, která se snaží koncepčně uchopit opakované konflikty mezi královstvími Francie a Anglie probíhající od 90. let 13. století do 50. let 15. století.

Kniha měla být završením celoživotního bádání o středověkém dějepisectví a kronikářské tvorbě Bernarda Guenéeho (1927–2010), který však při její finalizaci zemřel.

Důkladná znalost pramenů umožnila autorce vykreslit Janu z Arku s ohledem na dobové modely, jimiž se dívka sama řídila.

Na přelomu 14. a 15. století se v Praze zrodila hereze, která svou silou pozdvihla celou zemi. Z věrnosti k svému mluvčímu mistru Janu Husovi Čechy přervaly pouta s koncilem i císařem, kteří jej vydali světské moci k upálení na hranici.

ato monografie představuje plastický obraz středověkých obchodních poměrů ve Středomoří, je výsledkem prostudování nesmírného množství archivních dokumentů, zevrubné textové analýzy a mimořádného citu pro detail.

V posledním textu, který ještě stihl sám připravit k vydání, se světoznámý medievalista Jacques Le Goff (1924-2014), obrací k metodickým principům historické práce se zvláštním zaměřením na otázku předělu mezi středověkem a renesancí.