Edice Obzor

Ve své první práci o dějinách mezinárodní politiky z roku 1957 se Kissinger zabývá diplomatickou historií Evropy od Napoleonovy porážky v Rusku přes sérii mezinárodních kongresů v letech 1814–1822 až ...

Ještě nikdy se v dějinách lidstva neprotínalo tolik různých převratných trendů s celosvětovým dosahem: dnešek přináší obrovské změny v oblasti geopolitiky i technologie, ekonomiky i komunikace.

„Kapitalismus je lepší bez demokracie. Demokracie je lepší bez kapitalismu.“ Tyto dva protichůdné názory zaznívají z různých stran čím dál hlasitěji.

Brilantní britský historik, který se jako univerzitní profesor specializoval na moderní evropské dějiny, shromáždil 23 esejí z let 1994–2006.

Proslulý historik se téměř půl století zabývá rolí Evropy při utváření moderního světa a výzvami, jimž musí čelit. Byl svědkem revolucí v řadě „satelitů“ Sovětského svazu a jeho kontakty s inspirátory politických změn mu poskytly materiál pro knihu.

Naše vědění prochází v současnosti hlubokou proměnou a v západní kultuře je již delší dobu pociťována krize vzdělávacího systému a úpadek klasického vzdělání. Kniha se pokouší reagovat na tuto situaci a nově stanovit, o je základem naší vzdělanosti.

Světoznámý politolog, poradce pěti amerických prezidentů Henry Kissinger detailně analyzuje kariéru šesti legendárních státníků, které osobně poznal a označil je za výjimečné osobnosti. Vychází u příležitosti jubilejních autorových narozenin!

Třetí vydání zásadní práce vlivného politologa, historika a bývalého ministra zahraničí Spojených států amerických z roku 2014, ve které autor předkládá mnohostranný, historickými a politickými souvislostmi podložený pohled na řád světa.

Řecký historik Thúkýdidés popsal v Dějinách peloponnéské války dynamiku, která v 5. století př. n. l. vedla k velké antické válce mezi Athénami, jejichž moc vzrůstala, a dominující Spartou, u níž tyto změny vyvolaly velké obavy.

Zkušený politik a historik Henry Kissinger se v jedenatřiceti kapitolách zabývá klíčovými událostmi světových dějin, počínaje dobou kardinála Richelieua přes napoleonské války a velmocenskou rovnováhu 19. století až k dramatům století dvacátého.

V roce 1945 byla Evropa na kolenou. Značnou část evropských zemí těžce postihlo válečné ničení, masové vraždění, letecké bombardování a rozvrat.

Historik Jiří Suk v knize Labyrintem revoluce: Aktéři, zápletky a křižovatky jedné politické krize pojednává o československé listopadové revoluci roku 1989 syntetickým způsobem, na základě důkladného studia, s kritickým nadhledem.

Zásadní monografická práce o dějinách Protektorátu vyšla poprvé česky v roce 1999. Pro současné vydání ji autor podstatně přepracoval a doplnil o cca sto rukopisných stránek.

Autor nabízí nejprve historický přehled různých kroků, které vedly ke vzniku zárodků umělé inteligence, jakož i přehled toho, kde se vývoj umělé inteligence nachází dnes.

Historická práce profesora Bostonské univerzity se zabývá kořeny a směry Benešovy zahraniční politiky od konce první světové války až do mnichovské dohody v roce 1938.

Britský historik, který se specializoval na moderní evropské dějiny, nabízí podnětný a silně kritický pohled na celou jednu generaci francouzských intelektuálů, publicistů a spisovatelů.

Monografická práce Volkera Mohna je zásadním příspěvkem k fungování nacistického režimu a správy Protektorátu Čechy a Morava a rovněž k chování české společnosti za okupace.

Vznik sovětského státu a jeho možné důsledky pro křehké poválečné uspořádání postavily evropskou veřejnost před množství otázek, na něž se jen velmi obtížně hledali jednoznačné odpovědi. Ty pak spíše odrážely světonázor svých nositelů, jejich očekává

Autor nabízí nejprve historický přehled různých kroků, které vedly ke vzniku zárodků umělé inteligence, jakož i přehled toho, kde se vývoj umělé inteligence nachází dnes.

Kniha popisuje začátky nového vědního oboru - psychoanalýzy. Poprvé odkrývá příběh osudové rivality mezi Carlem G. Jungem a Sigmundem Freudem a jejich rozchodu, ve kterém svou roli sehrála žena - Sabina Spierlreinová.