Stanislav Podhrázský (1920–1999) byl jako mnozí další v mládí silně ovlivněn surrealismem. Kniha věnuje pozornost jak Podhrázského dílu malířskému, tak kresebnému a sochařskému.
Tento svazek z edice Imago et verbum je věnován výběru z korespondence mezi Karlem Valtrem a pěti plzeňskými adresáty (Vladimír Venda, Josef Hrubý, Václav Malina, Bronislav Losenický, Jiří Patera).
K výročí narození Jiřího Voskovce (19. června 1905) vychází soubor zvukových dopisů, posílaných životnímu příteli Janu Werichovi do Prahy v šedesátých a sedmdesátých letech.
Autor píše o Praze jako o jednom z center intelektuálního a uměleckého života Rakousko-Uherska. Připomíná specifickou pražskou atmosféru, v níž se mísí český, německý a židovský živel.
Obsáhlá monografie Miroslava Šnajdra st. (1938) je retrospektivním průřezem autorovou výtvarnou tvorbou a v reprezentativním výběru představuje etapy početného umělcova díla. M. Šnajdr st. přísluší k nejvýznamnějším osobnostem českého výtvarného umění.
Kniha je autobiografií nejvýznamnějšího ruského medievalisty 20. století, v níž autor velmi kritickým způsobem mapuje ovzduší intelektuálního života v sovětském Rusku.
Malá kniha představuje soubor autobiografických, deníkových a úvahových textů a poznámek Miloslava Mouchy (nar. 1942), význačného českého malíře a grafika, žijícího od konce 60. let ve Francii.
Kniha přibližuje historii, poetiku a prostřednictvím rozhovorů a vzpomínek také jednotlivé členy skupiny UB12, do níž patřili významní představitelé českého poválečného umění (V. Boštík, J. John, St. Kolíbal, A. Šimotová a další).