Nedbálek, Karel 

Předkládaná kniha Ve jménu Nedbálek od rudolfínských dob, je doplněnou a rozšířenou již třetí publikací, navazující na předcházející Kroniku rodu Nedbálkových a Toulky rodokmenem Nedbálkových.

Autor se v knize snaží nastínit problémy, které mohou nastat ve velmi blízké budoucnosti, navazuje a doplňuje na knižně vydanou publikaci v roce 2018.

Tato kniha se věnuje finanční gramotnosti s důrazem na praktické a srozumitelné informace pro každého, včetně těch, kteří se finanční problematikou běžně nezabývají.

Autor si pokládá otázku, zda existuje v naší společnosti fiktivní právo a snaží se na tuto otázku najít odpověď. První část knihy budou teoretické sondy do moderních právních principů, právní zásady, co je to objektivní a subjektivní myšlení.

Kniha je rozdělena mezi pět částečně vymezených období. Začíná rokem 1986, kdy se JZD Slušovice přejmenovalo na JZD Agrokombinát Slušovice. V tomto roce začal neuvěřitelný růst podniku, se zaměřením na kvalitativní ukazatele výroby.

Kniha se zabývá problematikou újmy, škody a odpovědnosti za škodu, včetně stanovení ušlého a hypotetického ušlého zisku s návodem na různé varianty možných postupů výpočtů

Dějiny jsou jako karty v rukou mocných a vlivných lidí a ti se je snaží ovlivňovat. Jsou ale ovlivňovány, ať chtějí nebo nechtějí, zákonitými společenskými pravidly.

Autor knihu rozdělil mezi hlavní tři protagonisty Tomáš Baťa st. (1876), J. A. Baťu a Tomáše Baťu ml. (1914). Snaží se provést ekonomickou a právní analýzu z pohledu znalostí roku 2021.

Pro velký zájem čtenářů je už třetí rozšířený dotisk knihy Cesta Františka Čuby z Březové k JZD Slušovice.

Až do konce dvacátého století ovládala svět myšlenka vytvoření celosvětové vlády. Vládcové velkých říší chtěli být vždy ještě větší a vládnout nad celou Zemí.

Kniha se zabývá problematikou újmy, škody a odpovědnosti za škodu, včetně stanovení ušlého a hypotetického ušlého zisku pro Českou i Slovenskou republiku. V primární – teoretické části – se nachází aspekty tvorby odpovědnosti za škodu.

Kniha navozuje na poslední myšlenky Františka Čuby, strůjce slušovického zázraku a jeho spolupracovníků v „Úvahách“.

Až do konce dvacátého století ovládala svět myšlenka vytvoření celosvětové vlády. Vládcové velkých říší chtěli být vždy ještě větší a vládnout nad celou Zemí.