Viděno sudem

(...) Zábavná je řada scén, výtečné jsou leitmotivy podezřele vyhlížejících chlebíčků, které v týdnech loňského léta u Sudu nabízeli, či záhadného návštěvníka-věštícího pána s plstěným kloboukem, anebo obrovitých fandů barmanů-hácéčkářů z klubu Taz, kteří zasednou, pijou hodně tvrdé pití a stoicky sledujou TV. (...) Viděno Sudem, to jsou dnešní Muži v offsidu. Že tohle tvrdit je trochu příliš? Ano, jsou to velmi různé knihy - asi tak různé, jako se od sebe liší počátek třicátých a konec devadesátých let.