Eva

(…) Tento román je velmi ženský, silný, vtipný, smutný, syrově otevřený a útočící matkám na city. Autorka se pokusila ztvárnit pohled na mateřství v současné době a řeší ryze ženské otázky týkající se toho, zda děti mít, či nemít, jak vychovávat dítě a jaké to je být matkou. Jak se žena cítí jako matka? Je to jejím úkolem či posláním? A když se rozhodne děti nemít, je kvůli tomu špatná? Objevují se názory na to, zda v dnešní době, kdy je planeta přelidněná, či z jakýchkoliv dalších důvodů mít vůbec děti, zda je možné ženu, která děti nechce, odsuzovat, a zda takové ženy mají právo odsuzovat zasloužilé matky několika dětí. Mají to rodiče svým dětem udělat, přivést je na tento svět? Může rodičům ušetřit utrpení to, že děti mít nebudou? A co když někdo zoufale touží po dítěti a ono stále nepřichází? (…)

(…) Záměr, jenž by se nabízel, totiž vnést do této čilé debaty názorové novum, nebo alespoň pár vyzývavých poznámek, naneštěstí končí u pouhé snahy o něj. Značně dráždivější je v tomto směru loni vydaná próza Mateřství kanadské literátky Sheily Hetiové. Ta sice svým přehnaným přemítáním o tom, co všechno může početí dítěte znamenat, byla místy až těžce snesitelná, zato však vyjádřila řadu podnětných úvah, jichž je v Evě jako šafránu. Odpověď si ať tak, či onak nakonec musí každý nalézt sám. Přestože Kesslerová diskusi příliš nejitří, nelze jí upřít zjevný vypravěčský talent. Spolehlivě knihu napsala tak, že ji jde přečíst na jeden zátah, aniž by to naznačovalo pokleslost obsahu. Právě naopak. (…) Hodnocení: 65%

(…) Německá autorka kvartetu rozličných příběhů, které na bezpochyby ožehavou otázku dneška narážejí, k problému nezaujímá jednoznačný postoj. Na horkou půdu vstupuje s citem, svědomitě se pokouší všem hrdinkám nahlédnout do nitra a porozumět jejich přesvědčením navázaným na životní zkušenosti. Záměr, jenž by se nabízel, totiž vnést do této čilé debaty názorové novum, nebo alespoň pár vyzývavých poznámek, naneštěstí končí u pouhé snahy o něj. (…)