Na konci dne

V charakteristicky útlé sbírce tří povídek se Claire Keeganová věnuje vztahům mezi muži a ženami. Jinými slovy, vydává se na pole sobectví, komunikačního mrzáctví, nebo dokonce morálních selhání. Pro prohřešky a slabosti svých postav má přitom autorka pochopení, ale v žádném případě je neomlouvá.

(…) Claire Keeganová píše o vztazích, v nichž je lidem spíš hůř než líp. Kde muž je ňouma a žena mrcha. Anebo naopak? Autorčino realistické vyprávění má v podtextu samozřejmě trochu kritiky, namířené jak proti totalitní církvi, tak proti klasické, patriarchálně založené rodině – ale funguje dobře i bez toho. Jsou to prostě miniatury o vztazích. O tom základním a jedinečném. O tom, co dělá člověka člověkem. (…) Hodnocení: 80%

(…) Nebo tři povídky Claire Keeganové, oblíbené a kritikou ceněné irské autorky (česky jsme četli například její novelu Takové maličkosti), sledují různé okolnosti, jež komplikují a křiví vztahy mezi ženami a muži, a evokují otázky, co by bylo, kdyby se život ubíral jinými, schůdnějšími a snad správnějšími cestami... I tyto povídky s názvem Na konci dne zdobí překlad, v tomto případě Hany Ulmanové. (…)

(…) Povídky připomínají atomy, zdánlivě malé a dokončené počiny, pod jejichž povrchem se ukrývají další netušené roviny. Keeganová uplatňuje krajně úsporný přístup znovu suverénně. Znamenitě se jí daří navozovat napětí, aniž by k němu potřebovala zevní dramatičnost. Podprahovou nenávistí vůči ženám coby předním tématem knihy se prochází obratně a rozvážně, že to čtenář místy ani nemusí postřehnout. Je docela dobře možné, že jej tato skrytost přiměje k vícečetnému prostudování, aby se dopátral významů. A stejně tak je pravděpodobné, že ho tyto brilantní povídky budou při opakovaném čtení poutat víc a víc. (…) Hodnocení: 85 %

Po veleúspěšné novele Takové maličkosti přichází irská prozaička Claire Keeganová s novou knihou Na konci dne. Jedná se o trojici tematicky příbuzných příběhů o tom, zda se vůbec mohou ženy s muži domluvit, neb chtějí sice totéž, ale patrně z naprosto odlišných důvodů. Je manželství opravdu pro všechny, nebo je pro všechny dusivou klecí? (…) Totéž platí dosud pro Claire Keeganovou: je to prostě dobrá literatura. Přestože v její nové knize jsou všichni chlapi neřádi, co se k ženám nechovají zrovna hezky. Samotné texty však disponují krásou. To je to, co se bude „na konci dne“ počítat.

Dobrý spisovatel ve skutečnosti nikdy není pokračovatelem jiného autora. Ale kdyby to tak bylo, dala by se Irka Claire Keeganová označit za následovnici Alice Munroové. Také Keeganová píše téměř výhradně povídky, také ona dokáže z mála vytěžit hodně. Kdysi mě dostala sbírkou Modrá pole, loni trochu zklamala vánoční povídkou Takové maličkosti, teď jsem sáhl po novince Na konci dne. Ta obsahuje tři delší povídky, tři zajímavě postavené studie vztahů mezi mužem a ženou. Keeganová píše knihy, které se zde v Česku nikdy nestanou mainstreamem, ale je to jedna ze současných autorek, které stojí za to sledovat.