Kalmann

(…) Kniha se čte jako po másle a člověka prostě baví. Není to přímo humoristická próza, a obzvlášť ne taková, která by si z prosťáčka utahovala. A také to není temné a napínavé severské krimi. Je to dohromady prostě zajímavý a úsměvný psychologický obraz netypické hlavní postavy, a zároveň příběh se spádem a četnými událostmi či odhaleními. (…) Byla to jízda. Jsem ráda, že se mi tahle knížka dostala pod ruku!

Odlehlý kout Islandu postihla katastrofa. Je na čase, aby si místní šerif nasadil klobouk, připnul odznak a vyrazil do akce. Pátrání po zmizelém zbohatlíkovi mu může komplikovat skutečnost, že jej za šerifa nikdo nepovažuje a odznak je dědictví po americkém otci, s nímž se neviděl několik dekád. Vítejte v Raufarhöfnu.

(…) Stejně tak bude při čtení Kalmanna záležet na tom, jaký světonázor člověk zastává. Zda je konzervativní a nelíbí se mu okysličování skanzenu jménem Evropa. Zda je ekologicky citlivý. Jaký má názor na to, jak moc jsou dnes rozšířené střelné zbraně. A rovněž jestli fakt, že je Kalmann pyknický mlsoun, který nejraději kouká na televizi a jí čokoládové křupky a jenž nikdy nezažil sex, bude považovat za důsledek jeho diagnózy, nebo zda vnímá takovýto stav u současného mladého člověka jako vlastně již běžný. (…)