Borovicové ostrovy

(...) Román nejen pro všechny, co mají rádi Japonsko a plánují se tam vypravit. V době vydání se o něm mluvilo jako o literárním skvostu, nechybí mu hluboké myšlenky, ani humor, ale jestli vás chytne, to musíte zjistit sami.

Co se stane, když se německý akademik zkoumající vousy setká v Japonsku se studentem odhodlaným skoncovat se životem? Najdou na Borovicových ostrovech odpovědi na životní otázky? Románový příběh balancuje na hranici mezi potřeštěnou roadmovie napříč Japonskem a filozofickou poutí za hledáním sebe sama. Po loňském vydání prózy Probudím se na Šibuji tak nakladatelství Paseka naděluje další výlet do země vycházejícího slunce.

(...) V knize Borovicové ostrovy se Marion Poschmannová představuje českým čtenářům jako vypravěčka hodná obdivu. Melancholickému, leckdy až snovému příběhu, jemuž nechybí ani jemný humor, přizpůsobila jazyk, jenž je místy zdánlivě nevýrazný, avšak velmi sugestivní, místy – především při líčení přírodních výjevů – básnivý. Pozornost si zaslouží i mnohé motivy a specifické detaily, které se napříč knihou navzájem rozvíjejí, zrcadlí a doplňují. Byť novela nenabízí velký, výrazný příběh, dá se o ní říct, že je precizní – a to nejen kompozičně. Výborný je i překlad Terezy Semotamové. Můžeme jen doufat, že se třeba díky ní brzy seznámíme s dalšími díly oceňované německé autorky.