Noc před oslavou

(...) Noc před oslavou je nevšedním románem o pomíjivosti lidských životů na jedné straně a bezvýznamnosti takzvaných velkých dějin na straně druhé, poměřujeme-li je osudem jednoho konkrétního místa a společenství.

Ve svém druhém románu, za nějž roku 2014 získal Cenu Lipského knižního veletrhu, se bosenský rodák Saša Stanišić plíží letní nocí nevýznamnou východoněmeckou vesnicí, nakukuje do životů místních obyvatel a jen tak mimoděk dokazuje, že právem patří k nejpozoruhodnějším německy píšícím prozaikům své generace.

Druhý Stanišićův román je možná plný sentimentu – „my jsme sentimentální, my ano,“ přiznává hrdě vypravěčský chorál –, ale nikoli mdlý, neboť málokterý současný román dokáže tak zábavně vyprávět mimo jiné o nudě a čekání. (…) ocitáme se v důvěrně známých situacích, v nichž i ta nejbanálnější událost zapadlé venkovské díry nabývá magicko-realistické opulentnosti.

(...) Saša Stanišić zůstal stejně posedlý vyprávěním a příběhy. Tentokrát těmi, jimiž je utvářeno malé nevýznamné místo Fürstenfelde v bývalé NDR. (…) Porota na lipském knižním veletrhu vyjádřila, že román je strhujícím sborovým zpěvem v próze. Když ho člověk čte, touží nejen po tom, aby tento zpěv zněl dál, ale především po tom, aby někdo napsal něco takového o místě, kde žije on. Aby se na ně někdo uměl podívat tak mrazivě, ale zároveň laskavě. A aby tento svět uchoval.