Chudí v Lodži

(...) Není náhodné, že Sem-Sandberg učinil jednou z hlavních postav románu dívku z Prahy. Třiapadesátiletý Švéd několik let žil v Praze jako dopisovatel švédských novin, v roce 2002 vydal knihu Prag (No exit), zahrnující eseje o Praze, české kultuře a politice, na prestižní Cenu Severské rady byl – ostatně stejně jako Chudí v Lodži – nominován jeho titul Ravensbrück o Mileně Jesenské (2003). V jednom rozhovoru říká, že se při návštěvě pražských Holešovic dověděl, že odtud byly vypravovány transporty Židů do ghett. Po stopě jednoho z transportů, který mířil do Lodže, se vydal. (...) Člověk by řekl, že po stovkách přečtených knih ví o zločinech a utrpení za druhé světové války všechno. Steve Sem-Sandberg mu Chudými v Lodži, za které loni získal Cenu Augusta Strindberga, dokázal, že se mýlí. Možná ke stejnému závěru dospívají i čtenáři v dalších pětadvaceti zemích, kde román dosud vyšel.

Kniha švédského spisovatele Steva Sem-Sandberga Chudí v Lodži (De fattiga i Łódź) líčí příjemně civilním, nesentimentálním stylem příběhy obyvatel ghetta. Vyprávění je výjimečné v tom, že se zabývá těmi, kteří nepřežili, a nikoliv těmi, kteří přežili, jak to v literatuře či filmu obvykle bývá.