Dál – dál a dál

Novela Dál-dál a dál je jedním z textů monumentálního souboru Corpo de Baile (Taneční soubor), který poprvé vyšel v Brazílii v roce 1956. Byl do něho zařazen jako samostatná próza a současně tvoří organickou část celku, jehož významové vrstvy a skrytou symboliku vysvětluje překladatelka Vlasta Dufková v obsáhlé a nesmírně cenné studii k českému vydání.

Novela Joãa Guimarãese Rosy Dál – dál a dál vychází v revidovaném překladu Vlasty Dufkové. Příběh volně navazuje na Rosův světoznámý román Velká divočina: Cesty. Soropita, který svou ženu miluje tak, že mu „přetéká srdce“, je v prvních větách pádícího příběhu, plného opojných vůní a barev, vylíčen jako tvrdý chlapík posetý jizvami. O Doraldě, jíž veze dárky, milostná píseň praví, že „mezi stehna bílá skryla zarděnice květ“.