Boletus arcanus

(...) Boletus arcanus je aktuální fantaskní hříčka s kritickým ostnem namířeným proti našemu současnému živobytí. Houbou, která mění lidi, reflektuje boom plastických operací pro vylepšení vzhledu. Ve světě, kde každý může být někým jiným, otevírá otázku identity.
Autor sám o knize mluví jako o čirém entertainmentu. Ale nejde jen o zábavné, prvoplánové čtení. Román volá po náročném čtenáři, který se chce bavit na určité úrovni. Odměnou mu budiž hravý, spletitý text s překvapivou pointou.

Ihned po otevření knihy je jasné, že čteme Urbana. Ovšem přitom jiného. Urban se vždy snaží neopakovat se, ale přitom být stejný. Někdy je to tuhý boj, ovšem daří se mu ho vyhrávat. Ve své nové knize se však vydal cestou zcela jinou. Úsporný styl a jednoduché větné stavby jsou v jeho románech novinkou. Cestičku k nim si pomalinku vyšlapával ve své novele Michaela. V Boletu arcanu ji však dovedl k dokonalosti. Kniha se čte rychle, věty plynou jakoby nic a přitom je toho v nich tolik skryto. Jako vždy ne každý čtenář bude schopen na poprvé odkrýt veškeré odkazy zakomponované v textu. Urban již několikrát dokázal, že umí vzít zdánlivě jednoduchý příběh a vystavět z něho text s mnohonásobným přesahem. Nejinak je tomu i v novém románu.

Po třech letech se čeští čtenáři konečně dočkali dalšího románu z pera Miloše Urbana. Třísetstránková kniha s tajemným názvem Boletus arcanus, která na první pohled překvapí spisovatelovy příznivce nepřítomností podtitulu, představuje v kontextu autorovy románové tvorby určité novum hned v několika směrech.

(...) Houbovou novinkou Boletus arcanus tak navazuje na linii svých drobnějších zábavných próz, jako byly Paměti poslance parlamentu. Na těch tvorba virtuosa gotických románů nestojí; podporuje však jimi svou dekadentní originalitu a vytváří si v současné české literatuře pokoj, o nějž se s nikým nedělí. Miloš Urban se stal literární značkou zaručující kvalitu a každá z jeho knih je zjevením, které, řečeno po horáčkovsku, "čeří hladiny". (...) Urbanova jedenáctá próza s latinským názvem sugerujícím vysokou literaturu je hravým fantaskním příběhem o lidské touze po věčném mládí. Autor ovládající vizuální styl psaní s akcentem na dějovost rozehrává nebezpečnou partii s tajemným hřibem, který se nazývá po svém objeviteli Boletus Paqueni nebo také Boletus arcanus, a jeho zázračnými účinky. Román se odehrává v reálných kulisách – z bohnického sídliště se přesouvá do lesů v okolí hradu Housky. Místo klidu se mění v rušnou lokalitu, v níž probíhají houbové války.

Jako varování před umanutostí člověka postmoderní doby, který chce získat víc, než mu může dát přirozený stav i běh věcí, lze číst nový román prozaika Miloše Urbana Boletus arcanus. Přímo drogová závislost posedne nejen hledače hub Gregora Martyho, ale i prezidenta v Lánech toužícího omládnout. O aktivitě muže jménem Bitr nemluvě. Jistěže ho lze vyložit i podle televizního reportéra jménem Koleslaw, který zkusil štěstí v politice s novou stranou KK, stal se ministrem vnitra a hřímá, že touha po houbě vracející mládí rozloží celou společnost. (...) Arkanická energie dává všem hodně, jenom klid ne. Rozdvojení osobnosti se neubrání nikdo. Urban vnímá svět méně harmonicky a vše spěje ke katastrofě. Proměna gotického románu v postmoderní parodické podobenství by však neměla nechat nikoho chladným.