Gemma Boveryová

Další adaptace literární klasiky do komiksové podoby, dalo by se povzdechnout po roce, který byl nepříliš povedených komiksových adaptací plný. Leč v tomto případě tomu tak není. Autorka sice z Flaubertova románu vychází, částečně ho promítá do osudů stejnojmenné hrdinky, nicméně svůj příběh posunula do dnešních dní a román Paní Bovaryová se tu objevuje jako artefakt, který se zdá být osudový pro hlavní hrdinku Gemmu. Gemma podobně jako Emma žije s nepříliš zábavným manželem, a tak po chvíli nachází jiný, vedlejší vztah, který ji naplňuje. Podstatnou roli tu však hraje Gemmin soused Joubert, který je vypravěčem a víceméně i hybatelem příběhu. To on vnáší do děje Flaubertův román a podílí se na jeho správném zakončení. Jeho tajuplný vztah s Gemmou se sice pomalu rozplétá, na konci však čtenáře čeká pořádně spletité vyvrcholení. Pokud má adaptace přivést čtenáře k původní verzi a ne mu jen ulehčit školní úlohu, mohlo by se to v tomto případě podařit: čtenář znalý Flaubertova díla je napjatý, jak se Simmondsová s Gemmou vypořádá; ten, kdo se s románem setkává poprvé, si možná rád rozšíří znalosti z klasické literatury.

(...) Střepy v duši dnes totiž bývají hodně bezbarvé - a pro grafický román Gemma Boveryová z roku 1999, který konečně vyšel v českém překladu, je takový odstín světa přiléhavý. (...) Problém Flaubertovy doby podle romanopisců spočíval v tom, že se lidé obětovali emocím, které ve skutečnosti necítili, a další vývoj to pouze potvrdil. Tragikomický záznam Gemmina konce, k němuž přispějí mlčení, nedorozumění a náhoda, však není ostrovtipným zneužitím - natož vykradením - slavné zápletky v rukou postmoderního nenechavce. Simmondsová nejenže příběh beze ztráty poetiky aktualizovala, ale složila v jeho pointě poklonu magii literatury, která mívá sklony být před životem napřed a vtipně ho režírovat. Meze grafického románu ostatně autorka překonala už vědomím, že u tak subtilní psychologické látky nelze zůstat výlučně u dialogů v "bublinách", a naopak leccos je možné - a nutné - doříct obsáhlejším komentářem. Jeho ironičnost činí četbu stejně elegantní jako v čistokrevném textu.

Grafický román Gemma Boveryová vyšel v originále již před deseti lety, přesto však stojí za přečtení i dnes. Autorka Posy Simmondsová si totiž vybrala zcela nadčasové téma, o jehož inspiraci nemůže být pochyb.