Než zemřel Brežněv

Kniha moldavského spisovatele přináší povědomý materiál: groteskní miniatury z dob, kdy ještě východnímu bloku vládl Leonid Brežněv. (...) Ironie, paradox, grotesknost - to jsou základní kameny optiky Ciocanova nahlížení na Moldavskou sovětskou socialistickou republiku a život v ní v době, "než zemřel Brežněv". Stavebním kamenem je juxtapozice směšného a tragického živlu. K tomu poskytují mnoho příležitostí již samotné reálie sovětského režimu, ze své podstaty absurdního. Skvostné je líčení každodenního života v příliš těsných bytech, v přeplněných a špinavých dělnických svobodárnách (...) V každém případě Ciocanova kniha přináší poznání, že česká a moldavská kultura mají dvacet let po rozpadu sovětského impéria leccos společného - stejné zkušenosti, stejné názory, stejné diskuse. Závažnější závěr se ovšem nabízí, když si uvědomíme, že o tom, co a jak se bude psát o Moldavsku za dalších dvacet let, se rozhoduje teď.

(...) Iulian Ciocan svoji schopnost barvitého popisu spojil s rozsahovou střídmostí jednotlivých povídek, s dějovým minimalismem, čímž vznikly syté kišiněvské obrázky z časů "než zemřel Brežněv". I autorský odstup dosáhl až na jednu výjimku šťastné podoby: Ciocan píše v erformě, postavy neironizuje, ani když je jejich myšlení a jednání dobově zaslepené. Občas jejich pachtění konfrontuje se vzletnými slovy oficiálních spisovatelů nebo médií - k nim žitá realita nedolehla.

(...) Kniha je už svým názvem zasazena do doby raných osmdesátých let, kdy byla země ještě součástí Sovětského svazu jako Moldavská SSR, kdy už však velké impérium ztrácelo na síle a komunistický režim oslaboval. Jedná se o útlý titul, soubor povídek či příběhů, které spolu zdánlivě nesouvisejí, přesto v nich najdeme společnou linku. (...) Neobvyklé je neustálé prokládání textu citáty z televizního vysílání, literatury i rozhlasu, které nás ale spolehlivě uvedou do atmosféry doby a její tragikomičnosti. Autor používá hovorový jazyk, ocenit je třeba překlad Jiřího Našince z rumunštiny, který se vypořádal i s četnými ruskými výrazy, jež dokreslují atmosféru; pro čtenáře mohou být zajímavé jak vysvětlující poznámky pod čarou, tak slova ponechaná v azbuce. Máme tedy před sebou opravdovou koláž příběhů, jazyků i vypravěčských přístupů, která je zajímavým náhledem do moldavských reálií a nebude nám vzdálená ani pochmurnou atmosférou komunistické éry.

V okamžiku, kdy k nám z hromadných sdělovacích prostředků pronikají alarmující informace o vývoji volební a povolební situace v malé východoevropské zemi jménem Moldavsko a nejeden Čech je jejími osudy zaujat, se na českém knižním trhu objevila nově přeložená kniha současného moldavského autora Iuliana Ciocana (nar. 1968 v Kišiněvě) - Než zemřel Brežněv.