Židovský policejní klub

(...) V případě tohoto románu se potvrzuje okřídlená pravda, že umění dokáže metaforou vysvětlit daleko více než obsáhlé analýzy. Autor nedává čtenáři skrze hlavního hrdinu Meyera Landsmana žádné morální ponaučení. Detektiv splnil svůj úkol, vyřešil vraždu, ale zachránit svět je nad jeho schopnosti. Pokud může někdo zachránit či alespoň ovlivnit svět, od toho jsou jiní lidé, čtenáře nevyjímaje.

(...) Největší kouzlo Chabonovy novinky není v tom, zda se skrze slzy směje bushovské Americe, či nakolik pašuje Chandlera do kulis ghetta, protože v úsilí bránit se jazykem zachází mnohem hlouběji. (...) Autor totiž nejen znovu naplnil ducha postmoderny tím, že na stokrát omletých základech vytvořil precizním stylem kvalitu novou, ale zhmotnil i to, co se v reálu nikdy nepovedlo. Mrtvý jazyk jidiš aspoň v této knize disponuje suverénní mocí, byť nikdy nebyl vlastní žádnému státnímu útvaru, a stává se baštou, jejíž termíny a reálie román nemíní rozebírat ve vysvětlivkách, neboť i tak srozumitelně popíše duchovní problémy éry nejistoty. Zatímco my se o té nejistotě začínáme bavit v souvislosti s teroristy a krizí, generace Židů ji znají jako své boty. Podle Bernarda Malamuda je však "každý člověk Žid - jen o tom ještě neví".

Chabon ve své knize skvělým způsobem vzdává hold drsné škole detektivky. Děj románu se odehrává v aljašském městě Sitka. Před hrozbou holocaustu zde našli své útočiště evropští Židé.

(...) Se sebevědomou bravurou a záviděníhodnou energií napsaný román lze číst jako další ukázku veselého sebemrskačství, jaké s ohledem na svůj etnický původ provádějí židovští tvůrci už mnoho let. Ale zachovává i pravidla scifi thrilleru s napínavým dějem a nečekaným a silným rozuzlením, na něž by byl pyšný kterýkoli autor detektivní drsné školy. Chabonovu knihou se chvíli čtenář musí prodírat (oč více bude vybaven intelektuálněji i "popkulturně", tím to bude mít snazší), ale brzy ho strhne a pak už jen odměňuje.

(...) A u detektivního žánru zůstává také v případě poslední knihy. Židovský policejní klub svým způsobem navazuje na americkou "drsnou školu" Raymonda Chandlera. Současně se však například v duchu Rothova Spiknutí proti Americe uchyluje k alternativní historii, tedy subžánru science fiction. (...) Historické události jsou pouze pozadím, na němž se odvíjejí osudy jednotlivých hrdinů. Detektiv Landsman představuje osamělého policistu - charakterizuje ho zničený osobní život a velké množství charakterových vad, jež vyvažuje geniálním úsudkem.

(...) Co čtenáře na knize okamžitě uchvátí, je propracovaný styl. Chabon pluje žánry asi tak jako plejtvák obrovský septikem - každá kolonka je mu těsná. Žánrovou literaturu a bezskrupulózní popík doplňuje o vzletné popisy, technické detaily a neobyčejně propracované fórky, u nichž čuráte smíchy i se slovníkem v ruce (musíte přece zjistit, co znamenají slova šames, šolem, šlemazl či šofar). (...) Kniha je ve svých hyperbolách vážně legrační, ačkoli hlavními postavami jsou (jak je pro Chabona typické) ochmelkové, gayové, Židi, bisexuálové, narkomani a všichni ostatní osudem zkoušení lidé, z nichž si ze zákona nesmíme dělat srandu.

(...) Příběh se odehrává v současnosti, ale ve fiktivním světě federálního distriktu Sitka, kde v roce 1948 vzniklo území židovské samosprávy namísto státu Izrael (přitom už dřív sem byla přemístěna větší část východoevropských Židů). Nejde jen o to, že Chabon si mistrně pohrává se stylem slavných židovských spisovatelů včetně toho, že bohatě využívá slovník jidiš a zároveň v jeho duchu vymýšlí i další slova, ale čtenář si nutně klade otázku: Proč? Proč Cha bon svou detektivku umístil do takhle nereálného prostředí, které zároveň až důvěrně zpřítomňuje? (...) V pozadí jeho detektivky nejde tedy tolik o ztvárnění kriminálního žánru drsné školy, jako o všudypřítomnou obavu z budoucnosti, nesamozřejmost daného stavu i vlastní existence v tomto světě plném nejistot.

(...) Chabon vytváří fascinující, do nejmenších podrobností promyšlený svět, v němž dochází ke konfliktu prastarých hodnot s požadavky moderní společnosti. Vzdává tak hold svým oblíbeným žánrům, jako komiks či drsná škola amerického detektivního románu.