Průvodce zbloudilých

Devětadvacetiletý Kehlmann patří v Německu a Rakousku, kde nyní žije, k uznávaným autorům. Debutoval před sedmi lety románem Beerholms Vorstellung (Beerholmova představa). Novelu Mahlerův čas následovaly dva další romány Der fernste Ort (Nejvzdálenější místo) a Ich und Kaminski (Já a Kaminski).

(...) Atzmon je výsměšný a krutě ironický pozorovatel, zachovává si ovšem přístup vědce a předmět svého zkoumání nikdy nekarikuje. Blízkovýchodní mentalitu zkoumá očima pisatele ovlivněného německou filozofií - velice přesně pojmenovává a analyzuje i taková témata, o nichž se obvykle mlčí, anebo mluví vulgárně. V tom mu navíc pomáhá obratnost mystifikátora, který dokáže spojit zdánlivě krajní východiska v přesvědčivé a vtipné vyprávění.

(...) Kniha je nejen prodchnuta erotickými narážkami, ale je plná sexu. Ve chvíli, kdy čtenář dospívá k názoru, že jde o seriózní beletrii, je konfrontován s erotickým líčením jak z pornografické literatury, které je rozvíjeno až do absurdit. Ty postupně kulminují a vracejí se zpět do normálu. Ukolébaný čtenář je však brzy vržen zpět do náruče obscéností, aby ke konci začal přemýšlet o tom, že zřejmě nepůjde o úplně samoúčelnou exhibici, ale spíše o burcování jeho pozornosti. (...) Někdy to vypadá, že se autor pohybuje za hranicí dobrého vkusu, ale hned další větou své předchozí tvrzení obrátí v ironii.