Nejprodávanější tituly v roce 2024
přírodní vědy

Celosvětově uznávaný kanadský vědec českého původu nás ve své knize bere na faktografickou výpravu za poznáním. 71 tematických kapitol přináší kromě nových informací a fascinujících příkladů z energetiky, dopravy či ekologie také odpovědi na otázky typu: Proč elektrická auta zatím nejsou šetrná k životnímu prostředí? Proč je těžké předpovědět, jak zlá bude probíhající pandemie? A jak lidstvo a vynálezy moderního světa ovlivňují život na naší planetě?

Stručná historie času pro 21. století. Ve středu každé galaxie se nacházejí nejpodivnější objekty ve vesmíru: černé díry.

Ve svém jednoduchém průvodci pro všechny, kdo zažívají ochromení z čísel, William Hartston jasně a s humorem vysvětluje, jak bezpečně projít minovým polem matematiky, která nás obklopuje.

Nejnovější kniha esejů Václava Cílka vznikala neplánovaně během covidových let.

Peter Wohlleben je nejznámějším lesníkem na světě a autorem bestselleru Tajný život stromů, který byl přeložen do více než čtyřiceti jazyků. Tato kniha je jeho příběhem. Nyní vychází v komiksovém zpracování.

Hawking ve své poslední publikované knize určené širokému okruhu čtenářů zkoumá řadu z největších záhad vesmíru, i potenciální problémy, kterým čelí nebo může čelit lidstvo na naší domovské planetě.

Jedním z největších problémů moderní teoretické fyziky je kvantování gravitace, které se snaží propojit tři pilíře moderní fyziky: obecnou relativitu, kvantovou teorii a statistickou fyziku.

Známý soudobý teoretický fyzik Carlo Rovelli, jeden z tvůrců smyčkové kvantové gravitace, ale také vynikající spisovatel, se v této knize zabývá okolnostmi vzniku kvantové mechaniky, snad nejpozoruhodnější fyzikální teorie všech dob.

Nejbližší spolupracovník Stephena Hawkinga ve své knize představuje poslední myšlenky o vesmíru této intelektuální hvězdy našeho věku. Jedná se o dramatickou revizi teorie, kterou Hawking předložil ve své Stručné historii času.

Green Deal či Zelený úděl je plán a postupně vznikající rozsáhlý soubor opatření, pomocí kterého chce Evropská unie do roku 2050 dosáhnout tzv. klimatické neutrality neboli nulových čistých emisí skleníkových plynů.